García se narodil do kovářské rodiny v Burgosu, jednom z nejdůležitějších měst Kastílie, léta Páně 1289, ve čtvrtém roce vlády krále Sancha IV.

Po vyučení kovářem se přiučil stavbě a opravování kuší a začal provázet městskou hotovost jako vážený opravář zbraní a zbrojí.

Po nějaké době zakotvil v hraničním městě Jaén, kde zužitkoval svoje znalosti dvou řemesel jako pomocník při stavbě dobývacích strojů, což se dělo v dobách míru i války. Volný čas si doma zpříjemňoval hrou na harfu.

Při doprovázení jednotky do potyček na hranicích se vícekrát potkal i s donem de Haro. Nejprve ho zaujal dobře odvedenou prací, později se potkali na mši ve městě Jaén, pak i v hospodě, kde don de Haro zjistil, že šikovný kovář, jeho harfa i vtip jsou dobrá společnost k posezení u vína.

Slovo dalo slovo a García vstoupil k donu de Haro do služby. Stará se donovi a jeho vojákům o koně, zbraně i zbroje a jeho znalosti a zkušenosti se stavbou strojů ocenil nejeden pán, kterého don de Haro navštivil.

García nezpyšněl, zůstává skromný a veselý, oddaný službě Bohu i svému pánu.