.. sectnum:: :depth: 0 :prefix: :suffix: :start: ------------------- 2-7: Král jako otec ------------------- **Co znamená král pro své děti a ony pro něj.** Potomci narození v zákonném manželství se podle zákona nazývají děti. Proto, když jsme v předchozí hlavě uvedli, jak se má král chovat ke své manželce, hodláme zde říci, jak se má chovat k dětem, které mu dala. A chceme ukázat, jak by je měl milovat a chránit a z jakých důvodů by tak měl činit, jak by je měl vychovávat a jakým způsobem, a také jak by na ně měl dohlížet, a v jakých záležitostech, v jakém čase a jak by z nich měl mít užitek, a jak by s nimi měl dobře zacházet a jak by je měl trestat, když se proviní. ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 1: Proč by král měl milovat své děti ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-1: Královské děti se ve Španělsku nazývají Infantes. Na základě urozenosti, kterou odvozují od svého otce i matky, by měly být samy o sobě urozené, s dobrými mravy a bez jakýchkoli špatných vlastností. Toto jméno pochází z latinského slova Infans, které znamená chlapce mladšího sedmi let, jenž je bez hříchu a poskvrny. Proto by se král měl snažit, aby jeho děti byly takové a aby je měl velmi rád. Měl by je milovat ze dvou důvodů. Za prvé proto, že z něj vzešly a jsou jakoby údy jeho vlastního těla. Za druhé, aby měl na paměti, že po jeho smrti mají nastoupit na jeho místo, aby konali dobré skutky, které se od nich vyžadují, a proto by je měl králi milovat více než jiní lidé. Proto by se měl radovat, jsou-li jeho synové lepší než on. Nikoli tak, aby si jejich přičiněním uškodil nebo snížil svou čest. Mělo by ho velmi těšit a měl by vzdávat Bohu díky, jsou-li sami o sobě tak dobří, že ho převyšují v dokonalosti. Když jeho potomstvo vyrůstá v tomto duchu, bude vždy postupovat od dobrého k lepšímu. Král Šalomoun k tomu řekl, že je pro otce zdrojem velké chvály a nesmírné cti, když má moudrého a dobrého syna. A proto král, který takto miluje své děti, k nim chová opravdovou náklonnost. Jednak, přirozeně, protože pocházejí z něj, a také z mravnosti, protože si přeje, aby byly dobré. ++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 2: Výživa a výchova dětí ++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-2: **Král by měl věnovat důkladnou pozornost výchově svých dětí** Král by měl upřímně usilovat o to, aby jeho děti byly vychovány **ve vynikajícím a ušlechtilém prostředí**, a to ze dvou důvodů. Je to v souladu s přírodou a s dobrým úsudkem. Všechna zvířata, která mají mladé, se přirozeně namáhají, aby je vychovala a poskytla jim vše nezbytné, nakolik je to v jejich silách, každé podle svého druhu. A jestliže to dělají zvířata, která nejsou obdařena dokonalým rozumem, o to více by to měli dělat lidé, kteří jsou obdařeni moudrostí a inteligencí. Zvláště to platí pro krále, neboť všechny jeho činy by měly být uspokojivé a chvályhodné, více než činy kteréhokoli jiného člověka. Tento styl výchovy je velmi výhodný, budou proto rychleji růst a budou zdravější a čipernější, a budou mít odvážnější srdce. Když rostou, jejich pozornost se bude stále obracet k důležitějším věcem a zapomenou na ty méně důležité, kterých mají dostatek. Druhý důvod, týkající se dobrého úsudku, spočívá v tom, že by měly být vychovávány v ryzosti a ušlechtilosti, neboť je velmi vhodné, aby děti králů byly ryzí a velmi ušlechtilé ve všech svých činech. Jsou pak samy o sobě ušlechtilejší a dávají dobrý příklad ostatním. Aby se tak stalo, je nutné, aby společnost vychovatelů byla ušlechtilá a charakterově čistá, neboť děti králů se tomu od nich musí učit. Když král nezajistí, aby jeho děti byly takto vychovávány, bude poškozen dvojím způsobem. Za prvé ho postihne trápení, když budou chybovat v některé z výše uvedených věcí. Za druhé se tak stane jeho vinou a postihne ho to, co říkali staří mudrcové, totiž že když člověk zaslouženě přijde k újmě, má si stěžovat sám na sebe a na nikoho jiného. ++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 3: Péče o královské děti ++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-3: Král by se měl o své děti starat dvěma způsoby. Za prvé, ani slovem ani skutkem se jim nesmí učinit nespravedlnost, která by jim mohla ublížit na cti a ušlechtilosti. Za druhé by nemělo být dovoleno, aby jiní dělali nebo říkali něco, co by jim křivdilo nebo z čeho by mohly utrpět újmu. Neboť ani láska, ani výchova, o nichž jsme se zmínili v jiných zákonech, jim nic nepomohou, nebudou-li přijata opatření tohoto druhu. Král a královna by měli dbát na tuto péči především. Dosáhnou toho tím, že jim dají zdravé ošetřovatelky, které mají dobré návyky a pocházejí z dobrých rodin. Protože stejně jako tělo matky udržuje a vyživuje své dítě, dokud se nenarodí, tak i ošetřovatelka dítě udržuje a vyživuje od prvního nakojení až do doby, kdy je odstaveno. Protože doba kojení je delší než doba těhotenství, dítě musí být nutně značně ovlivněno chováním a návyky kojné. Proto dávní mudrcové, kteří o těchto věcech přirozeně diskutovali, prohlásili, že děti králů mají mít kojné, které poskytují dostatek mléka, že mají být dobře vychované, zdravé, hezké, patřit do dobrých rodin, mít dobré návyky, a zejména že nemají být příliš vznětlivé. Když poskytují hojnost mléka a jsou dobře stavěné a zdravé, vychovají zdravé a čilé děti. Jsou-li pohledné a půvabné, děti je budou více milovat a budou mít větší potěšení z toho, že je vidí, a dovolí jim, aby je lépe ovládaly. Nemají-li povahové vady, mohou děti vychovávat láskyplněji a s větší laskavostí, což je něco, co děti velmi potřebují k tomu, aby rychle rostly. Děti se bojí posměchu a násilí, kvůli kterých neprospívají, snáze se nakazí nemocemi nebo zemřou. Proto král, který jim nezajistí ochranu před těmito věcmi, utrpí vážnou újmu, podobně jako člověk postižený velkým zármutkem kvůli něčemu, od čeho očekával, že mu přinese velké potěšení. +++++++++++++++++++++ Zákon 4: Učitelé dětí +++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-4: **Vychovatelé královských synů mají mít dobrý původ, dobré zvyky, být diskrétní a dobře rozumět svému oboru** Otcové a matky chlapců, kteří jsou potomky králů, o ně musí pečovat podle litery předchozího zákona. Poté, co se z chlapců stanou mládenci, je vhodné, aby jim byli dáni vychovatelé, kteří budou dohlížet na ně, na jejich jídlo, pití, odpočinek a chování, aby všechny tyto věci dělali dobře a vybraně, jak se sluší. Slovem vychovatel se ve španělském jazyce označuje ten, kdo je pověřen výchovou chlapce a musí vynaložit veškerý svůj um, aby mu ukázal, jak se má chovat slušně. Mudrcové prohlásili, že dokud jsou chlapci malí, podobají se při výuce bílému vosku, na který se položí vyrytá pečeť, protože tam zanechává svou stopu. A proto dokud jsou chlapci malí, měli by je vychovatelé učit co je správné, neboť si snadněji osvojují to, čemu se učí při výchově, a zůstává to důkladněji v jejich mysli, takže to lze vyvolat vzpomínkou. Když se však pokoušejí učit je těmto věcem až když jsou starší a již se začali stávat jinochy, nelze to udělat stejně snadno, ledaže by je lákali velkými odměnami. A i když se v tomto období mohou naučit, rychle to zapomenou kvůli jiným věcem, na které jsou již zvyklí. Ze všech těchto důvodů by tedy králové měli chtít o své syny dobře pečovat a vybírat jim za vychovatele muže z dobrých rodin a dobrých návyků, bez špatných nálad a se zdravým úsudkem. Také by měli být z celého srdce věrní a pečovat o prospěch krále a království. Vychovatelé královských synů by měli mít všechny tyto vlastnosti, nebo by alespoň měli být věrní a mít dobré návyky. Král, který se neumí o své děti takto starat, utrpí proto újmu dvojím způsobem. Stihne ho zármutek kvůli špatnostem, kterých se dopustí. A také kvůli zlu, které bude muset kvůli nim způsobit jejich vychovatelům. Výše uvedené se týká všech mužů i žen, kterým je tato služba svěřena. +++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 5: Mravy královských dětí +++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-5: **Co by se měli učit synové krále, aby byli elegantní a čistotní** Jistí mudrcové popsali, jak mají vychovatelé vychovávat královské syny, a předepsali jim mnoho způsobů, jak je naučit správně jíst a pít a jak se chovat. A protože se nám zdá, že to jsou věci, které by měly být známy a pomocí nichž mohou vychovatelé lépe vychovávat své svěřence, aby se nemohli dopustit chyb z nedostatku znalostí, nařizujeme, aby zde byly zapsány. První věc, kterou by vychovatelé měli chlapce naučit, je, jak čistě a slušně jíst a pít, protože i když se tomu žádný tvor nemůže vyhnout, přesto by to lidé neměli dělat hrubě nebo nešikovně. Zvláště to platí pro syny králů vzhledem k rodu, z něhož pocházejí, a k postavení, které budou muset zaujmout, a také proto, že ostatní budou muset následovat jejich příkladu. Uváděli k tomu tři důvody. Za prvé, aby měli z jídla a pití užitek. Za druhé, aby předešli újmě, která by jim mohla vzniknout z nadměrného jídla nebo pití. Za třetí, aby si zvykli na čistotu a půvab, což je něco, co jim velmi sluší. Děti, které jedí a pijí, když to potřebují, jsou díky tomu zdravější a čipernější. Když se přejídají, oslabují se, jsou z toho nemocné a jídlo a pití, které by jim mělo dát život a zdraví, na ně přivolá nemoc a smrt. Vychovatelé by je měli naučit jíst a pít vychovaně, aby si nevkládali do úst druhé sousto, dokud první nespolknou, neboť, pomineme-li špatné vychování, které z toho vyplyne, hrozí velké nebezpečí, že se náhle udusí. Neměli by jim dovolit uchopit sousto všemi pěti prsty ruky, aby nebylo příliš veliké. Také jim nesmí dovolit jíst nepřiměřeně celými ústy, ale jen částí, aby se neprojevovali jako hltavci, což je spíše vlastnost zvířat než lidí. Kdo jí plnými ústy, nemůže snadno zabránit tomu, aby mu jídlo nevypadlo z úst, když chce promluvit. Také by je měli učit jíst pomalu, a ne ve spěchu, protože kdo si osvojí jiný způsob, nemůže jídlo důkladně rozžvýkat, a proto nemůže být dobře rozmělněno a nutně musí způsobit újmu a vyvolat špatné šťávy, ze kterých vzniká nemoc. Měli by je nutit, aby si před jídlem umyli ruce, aby byly čisté a zbavili se nánosů toho, čeho se předtím dotýkali, protože čím je jídlo při konzumaci čistší, tím je prospěšnější. Po jídle by je také měli přimět, aby si ruce umyli, aby se mohli bez obav dotýkat obličeje a očí. Aby byli čistí a upravení, měli by si ruce utírat do ručníků a do ničeho jiného. Neměli by si je totiž utírat do oblečení, jak to dělají někteří lidé, kteří nevědí nic o čistotě a slušnosti. Dále by neměli při jídle mnoho mluvit, protože když to dělají, budou nutně trpět nedostatkem jídla a budou ochuzeni i o to, o čem mluvili. Neměli by také při jídle zpívat, protože to není vhodné a mohlo by se zdát, že tak činí spíše z rozrušení z vína než z jiného důvodu. Jejich vychovatelé by jim také neměli dovolit, aby se při jídle skláněli nad společnou mísou. Jednak proto, že je to známka velké nevychovanosti, jednak proto, že by se zdálo, že ten, kdo takto jedná, chce všechno jídlo pro sebe a nechce se s nikým rozdělit. +++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 6: Děti se musí učit střídmosti +++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-6: **Synové krále by měli být střídmí v pití vína** Královští synové by se měli naučit pít víno s mírou a míchat ho s vodou. Neboť, jak pravili mudrcové, budou-li pít silné víno nebo hodně, způsobí to velkou škodu, protože chlapcům, kteří pijí hodně vína, vznikají v hlavách nádory a jsou kvůli tomu náchylní k dalším vážným nemocem, takže si lidé myslí, že víno je ďábel. Také jim otupuje smysly a přináší zlozvyky, neboť rozpaluje jejich krev, takže nutně začnou být mrzutí a neposlušní a později, když dospějí, nedbalí vůči těm, s kterými žijí. To je špatný zvyk a velmi škodí urozeným pánům, a i bez toho všeho jim způsobuje ztrátu zdraví a zkracuje život. Dále pravili, že by se měli naučit, aby nepili mnoho najednou, neboť to způsobuje velké plýtvání potravou, nárůst žízně, poškození hlavy a oslabení zraku. Neměli by si také přivykat pít často víno během dne, neboť to působí velkou škodu žaludku, protože mu nedovoluje trávit potravu, a proto poškozuje hlavu. Neměli by pít ani po jídle, protože je to špatný zvyk. Kdo pije po jídle, vzbuzuje dojem, jako by bez pití nemohl žít. Kromě toho pití po jídle činí člověka ospalým, zdají se mu zlé sny a často se nachladí. Také pravili, že by neměli pít hned po probuzení, neboť kdo tak činí, onemocní vážnými chorobami, jako je například vodnatelnost a postižení mozku. Lidé postižení těmito nemocemi upadají ve velké opovržení. Dále pravili, že by se nemělo pít během půstu, protože to odnímá chuť k jídlu, a kdo tak činí, velmi trpí třesem končetin a překážkami v řeči. Rovněž pravili, že by si měli dát pozor na velké pití po jídle, neboť to při nevhodných příležitostech ponouká k prostopášnosti. Kdo takovou příležitost využije k těmto skutkům, způsobí si velkou škodu, neboť to oslabuje tělo, a narodí-li se mu nějaké děti, budou malé a slabé. Proto by ze všech těchto důvodů měli vychovatelé bedlivě pečovat o královské syny, jak se stravují a pijí. Král by měl být velmi vděčný a dobře za tuto službu odměnit vychovatele, kteří jeho syny před těmito věcmi chrání. Ti, kteří jednají opačně, by měli být přiměřeně potrestáni, a jsou-li to urození lidé, měli by být vypovězeni z království, protože neplnili své povinnosti vůči svým pánům. Jsou-li to osoby nižšího postavení, měli by z proto přijít o život jako lidé, kteří učili syny svého pána, jak se neustále zneuctívat. ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 7: Děti se musí učit správně hovořit ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-7: **Vychovatelé by měli učit královské syny hovořit správně a zdvořile** Člověk se od ostatních živočichů liší schopností mluvit a rozumně uvažovat. Přestože obojí pochází z inteligence, nelze je projevit bez pomoci slov. Proto by se všichni lidé měli snažit být rozumní, a zvláště ti, kteří zastávají vysoké funkce, protože jejich slova si osoby pamatují více než slova ostatních. Proto je nanejvýš vhodné, aby se vychovatelé, kteří mají na starosti královské syny, snažili naučit je mluvit dobře a zdvořile. Neboť dle mudrců, kteří takto mluvili, řeč je dobrá a prospěšná, je-li pravdivá a pronesená v pravý čas a na pravém místě. Zdvořilý je takový proslov, který není pronášen ani hlasitě ani velmi tichým tónem, ani velmi rychle, ani velmi pomalu, a je-li pronášen jazykem, a ne gestikulací končetin, což je projev neotesanosti. Pohybuje-li člověk při proslovu často končetinami, posluchači nabudou dojem, že se snaží mluvit spíše končetinami než jazykem. To je velkým znakem nevychovanosti a oslabuje to argumentaci. Kromě toho je třeba volit přiměřený počet slov, neboť je nevyhovující, když jich je příliš mnoho i když jich je příliš málo. A proto by král měl ve všech podobných záležitostech dbát na to, aby svým synům dával takové vychovatele, kteří je umějí dobře učit, a takové, které může spravedlivě potrestat, když tak nečiní správně, aby se jejich chyby neotiskly do výchovy synů. ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 8: Děti se musí učit dobrým mravům a vystupování ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-8: **Vychovatelé by měli učit královské syny dobrým mravům** Dobře vychovaný člověk působí vznešeně a půvabně, a proto by se vychovatelé, kteří mají na starosti královské syny, měli snažit je učit dobrým mravům a vést je k tomu, aby se podle nich chovali. Měli by dbát na to, aby, když k nim někdo mluví, neposlouchali s otevřenými ústy a nedopouštěli se žádného jiného nevhodného chování, zatímco poslouchají, co se jim říká. Dále by měli dbát na to, aby chodili ladně, nedrželi se příliš zpříma, ani naopak příliš shrbení, nepohybovali se příliš rychle, ani příliš pomalu, a také aby při chůzi nezvedali nohy příliš vysoko od země, ani je netahali za sebou. Když se synové chtějí posadit, neměli by je nechat náhle klesnout, ani zbrkle vstávat. Měli by je také naučit nosit jemný a velmi elegantní oděv, takový, který se hodí k danému ročnímu období. Stejné nařízení zavádíme i ohledně postrojů a sedel zvířat, na kterých jezdí. Všechny tyto věci by totiž měly být elegantní a upravené, jak se sluší na královské syny. Jejich vychovatelé by jim měli všechny výše zmíněné věci ukazovat laskavě a příjemným způsobem, neboť potomky z dobrého rodu je lépe vyučovat slovy než bitím, a proto více milují ty, kdo se k nim chovají tímto způsobem, a až zmoudří, jsou jim vděčnější. +++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 9: Co by král měl učit své syny +++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-9: Ten, kdo dostává poučení a trest od druhého, velmi potřebuje lásku a strach. I když jsou král a královna povinni zajistit svým synům vychovatele, přesto jsou věci, které by je měli učit sami, aby se jim naučili tím lépe, čím více lásky a strachu chovají přirozeně k nim, než k jiným osobám. Navíc, láska a strach jsou věci, ve kterých je zahrnuto vše ostatní. První z nich je, aby věděli, jak vyznávat, milovat a bát se Boha. To by jim měli vysvětlovat a učit je a ukazovat jim dobro, které z tohoto zdroje získají na tomto i na onom světě. A až se to chlapci od nich naučí, zůstane jim to pevně v mysli, budou si to pamatovat navždy a vyhnou se tomu, aby konali v rozporu se zákonem, nebo dělali něco, čím by si na sebe mohli přivolat Boží hněv. Měli by je také poučit, aby milovali a báli se svého otce a matky a svého nejstaršího bratra, kteří jsou na základě původu jejich přirozenými pány. A měli by je naučit milovat své ostatní příbuzné a vazaly, každého tak, jak se sluší. Měli by je napomínat, aby jejich slova byla jistá a pravdivá a aby neskládali přísahu příliš často, s výjimkou takových záležitostí, které jsou za všech okolností povinni dodržovat. Měli by je také učit, aby neproklínali sebe ani nikoho jiného, neboť to je něco, co nesluší žádnému člověku, a zvláště synům králů, protože tím budí zdání, že mají nedostatek úcty k Bohu nebo k sobě samým. Měli by synům o tom všem dávat poučení a navíc by měli jejich vychovatelům nařizovat, ba dokonce vychovatelům i pohrozit, aby je přiměli naučit syny tyto věci. Chlapci si je totiž pak rychleji osvojí a lépe se v nich upevní, neboť budou věřit, že tím otci a matce udělají radost, a budou se bát, že by si na sebe jinak přivolali jejich hněv. Když se je král a královna nepokusí poučit, dle výše uvedeného, budou v tomto ohledu velmi hřešit. Především proti Bohu i proti sobě, a také proti svým synům a všem, kterým synové budou vládnout. ++++++++++++++++++++++++ Zákon 10: Další vzdělání ++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-10: **Co by se měli učit královští synové, když se stanou mladými muži** Když děti rostou, je rozumné dávat dětem větší oblečení, a také obsah výuky by měl byt přiměřený věku, do kterého vstupují. Proto prohlašujeme, že jsou ještě další věci, které by se měli královští synové učit, kromě věcí uvedených v předchozím zákoně, který pojednává o tom, že by král a královna měli své syny učit, když jsou ještě chlapci. Je to čtení a psaní, protože ti, kdo umí číst a psát, se snáze dozvědí, co chtějí vědět a zvládnou lépe udržet svá tajemství. Měli by je také poučit, že nemají toužit po věcech, které nemohou nebo nemají mít. Zvyknou-li si toužit po takových věcech a nemají je, věnují všechny své myšlenky a pozornost předmětu touhy, a tím si zhoršují intelekt a zanedbávají jiné věci, které by měli dělat. Měli by je naučit toužit po tom, co je dobré a vhodné a měli by jim to poskytovat s mírou a tehdy, když je to vhodné. Měli by je přivykat veselosti, a nezacházet do extrémů, a chránit je před smutkem, dle libosti, protože to je něco, co narušuje růst chlapců a jejich zdraví. Poté, co synové dosáhnou mladistvého věku, měli by je dát na starost někomu, kdo je může učit a ukázat jim, jak se mají naučit poznávat lidi, co jsou zač a jakého jsou původu, a jak je mají přijímat a mluvit s nimi, každého podle jeho postavení. Měli by jim také ukázat, jak jezdit na koni a lovit a hrát všechny druhy her, a seznámit je s každým druhem zbraní, jak se sluší na královské syny. A jak jsme již uvedli, neměli by je nabádat, aby užívali věcí, které vyžaduje sama příroda, jako je jíst a pít nebo mít ženy, ale spíše by je od toho měli odrazovat, aby se nechovali nevhodně nebo si tím neublížili. Je-li královským synům věnována tato péče a výchova, budou dobří a zdvořilí a nebudou se k ostatním chovat nevhodně a jejich vychovatelé, kteří je měli na starost, splní svou povinnost. Nebudou-li se o ně takto starat, dostane se vychovatelům újmy od rodičů, a, až tomu porozumí, i od dětí. Také na sebe strhnou nesouhlas ostatních lidí, kteří budou úporně vychovatele pronásledovat kvůli újmě, kterou jim jejich žáci způsobili špatnými návyky, které se od nich naučili. ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 11: Kvalifikace chův a guvernantek ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-11: **Podle čeho vybírat chůvy a guvernantky pro královské dcery a jak je třeba o ně pečovat** Královským dcerám by měly být ustanoveny chůvy a vychovatelky, aby je vychovávaly a pečlivě hlídaly. Je-li třeba z výše uvedených důvodů pečlivě dohlížet na syny, ještě více je třeba dohlížet na dcery, protože muži cestují po mnoha místech a mohou získávat informace od všech osob, ale není vhodné, aby dívky dostávaly poučení jinak než od svých otců nebo matek nebo od společníků, které jim tito poskytují. Proto by jim měli dávat chůvy a vychovatelky stejných vlastností, jako jsou vychovatelé, o nichž jsme uvedli, že by měli být dáváni chlapcům. Především by se měli ujistit, že jsou věrné a mají dobré mravy, protože nejdůležitější věc na světě, které by měli své studentky naučit, je, aby si, v zájmu věrnosti, vážily sebe a svých manželů a pečlivě zvažovaly vše ostatní, co mají dělat, aby měly dobré mravy a dávali dobrý příklad ostatním. I když tuto péči má velmi správně vykonávat otec, je to spíše povinnost matky. Hned jak budou mít dost rozumu, měly by je učit číst, aby správně četly hodinky a uměly číst žaltář. Měly by se snažit naučit se dobré mravy při jídle, pití a mluvení, v chování a oblékání a aby měly dobré návyky v každém ohledu. Zvláště by měly zabránit tomu, aby podléhaly hněvu, protože to naznačuje špatné sklony a je to jediná věc na světě, která nejrychleji přivádí ženy ke hříchu. Měli by je také učit, aby byly obratné v povinnostech, které náleží urozeným mladým dámám, neboť to je něco, co jim velmi sluší, protože z toho získávají veselost a klid, a kromě toho je to zbavuje zlých myšlenek, které se k nim nehodí. ++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 12: Vdavání královských dcer ++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-12: **Král a královna by měli vynaložit úsilí provdat své dcery a chránit je** Když jsou královské dcery vychovány a vzdělány dle předchozího zákona, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají se král a královna velmi pečlivě snažit je dobře a čestně provdat, přičemž mají dbát na čtyři věci. Za prvé, aby jejich manželé byli významného rodu, aby se rod, z něhož pocházejí, stal ještě vznešenějším. Za druhé, aby byli pohlední a půvabní, aby mezi nimi byla větší láska a aby se jim co nejdříve narodily děti. Za třetí, aby měli dobré mravy, neboť pak budou lépe vědět, jak ctít a chránit své manželky, a oba povedou lepší společný život a láska mezi nimi bude trvalejší. Za čtvrté, aby byly dobře hmotně zajištění, neboť pak budou oni i děti, které budou mít, silnější a váženější. Nemohou-li pro ně získat manžele, splňující tyto čtyři vlastnosti, měli by v každém případě dbát na to, aby je provdali za takové osoby, které jsou z dobré rodiny a mají dobré mravy. Král, který bude konat podle tohoto a předchozího zákona, splní své povinnosti vůči svým dcerám tím, že je bude řádně vychovávat a vzdělávat a vhodně je provdá. Kromě toho by měl dát pozor na to, aby jim nedal příležitost hřešit. To by ho mohlo zarmoutit nebo poškodit, nebo je přimět k tomu, aby se k němu chovaly nevhodně. +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 13: Další nezbytnosti královské výchovy +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-7-13: **Král by se měl dobře chovat ke svým synům a trestat je, když provedou něco špatného** Král by se měl ke svým synům chovat tak, aby jim prospíval, a to nejen tím, že je bude řádně vychovávat a učit, ale také tím, co se týká světských záležitostí, například tím, že jim bude dávat majetek, že jim bude hledat dobrou manželku a že se k nim bude za svého života chovat co nejlépe, aby mohli žít čestným způsobem. Neboť, jak říkali dávní mudrcové, kteří tvořili zákony, na prvním místě náleží otci, aby dával rady svým synům, které více potěší a poctí to, co jim otec dá, než kdyby jim někdo jiný dal dvakrát tolik. nedělá, Bylo by velmi nespravedlivé, kdyby to král nedělal, ostatní vazalové v zemi měli v držení bohaté pozemky a jeho synové měli nedostatek, takže by museli žádat někoho jiného o to, co potřebují, nebo jít do jiné země, aby si vyžádali radu. Kromě toho by král měl užívat své syny v době míru i v době války, a když se dopustí něčeho špatného, měl by je trestat jako otec i jako pán.