.. sectnum:: :depth: 0 :prefix: :suffix: :start: --------------------- 2-9: Král a jeho dvůr --------------------- **Čím by král měl být pro své úředníky, členy svého domu a svůj dvůr a jaký je jejich význam pro krále.** Císařové, králové a jiní velcí pánové by měli mít úředníky, aby jim sloužili a pomáhali tam, kde je to nutné. Protože v předchozí hlavě jsme hovořili o tom, jak by měl král jednat vůči svým příbuzným, zde si nyní přejeme uvést, jak by měl jednat vůči svým úředníkům, jejichž povinnost je sloužit mu a milovat ho, protože jim udělil úřady a za kompenzace, které od něj dostávají. Nejprve budeme hovořit o těch, kteří slouží v královských domech nebo denně na jeho dvoře. Také vysvětlíme, co královský úřad znamená, jaké jsou druhy úředníků, jak by měli vykonávat své povinnosti, jakou odměnu by měli dostat, když povinnosti konají správně a jak by měli být potrestáni, když je vykonávají nesprávně. A nadevše uvedeme, co je dvůr a palác a co je třeba dodržovat ve vztahu k nim. ++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 1: Přirozený řád a druhy úřadů ++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-1: **Jaký je význam slova úřad a jaké jsou druhy úřadů.** Úřad je zvláštní zaměstnání, které je člověku uděleno za účelem sloužit králi, nebo společnosti nějakého města či obce. Jsou dva druhy úředníků, za prvé, ti, kdo slouží v královské domácnosti, za druhé, ti, kdo slouží mimo ni, jak bude vysvětleno později v zákonech této hlavy. Na toto téma Aristoteles v knize, kterou napsal pro Alexandra o tom, jak by měl vládnout své domácnosti a svým dominiím, přirovnal člověka ke světu, a řekl: "Nebe a země a všechny věci v nich obsažené se skládají v to, čemu říkáme větší svět. Stejně tak tělo člověka se všemi svými částmi, se skládá v to, čemu říkáme menší svět. A jako větší svět vlastní pohyb, porozumění, záměr, harmonii a rozdělení, člověk je přirozeně také má." A z tohoto menšího světa, odkud vzal srovnání člověka, vytvořil nové, kde srovnal krále a království, a ukázal, jak každému z nich má být vládnuto. A vysvětlil, že stejně jako Bůh umístil porozumění do hlavy muže, která je umístěna na nejušlechtilejším místě celého těla, a učinil z ní krále, a přál si, aby všechny smysly a údy, nejen ty neviditelné vevnitř, ale i ty, které jsou vidět zvenku, ji poslouchaly a sloužily jí jako svému pánu, a chránily a udržovaly království tak, jak chrání a udržují tělo, protože pomocí nich je tělo vedeno. Aristoteles také navrhl jiné přirovnání a o mozku a údech, které slouží pochopení člověka jako králi, pravil, že jsou jich tři druhy. Dva, které své konání odhalují vevnitř v těle, a třetí vně. První vnitřní typ hovoří o mozku, který pracuje v utajení, například představivost, přemýšlení a vzpomínání, které probíhá v mysli toho, který si přeje konat či mluvit. Druhý typ je takový, kterým pracuje na ovládání a podporování sebe sama, jako jsou například základní orgány, které jsou v jeho těle a umožňují mu existovat. Třetí typ je ten, který pracuje mimo tělo a slouží k jeho vedení a ochraně a odkazuje se k takovým věcem, které člověk slyší, vidí, ochutnává, čichá a kterých se dotýká. Ke srovnání dále prohlásil, že král by měl mít úředníky, aby mu sloužili následujícími třemi způsoby: někteří v tajných záležitostech, jiní k ochraně, vládě a udržování jeho těla a jiní ke cti, obraně a službě jeho země. +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 2: Kvalifikace k vedení úřadu v královském domě +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-2: **Jaké lidi by král měl přijímat do své domácnosti, aby mu sloužili.** Král musí být důkladně přesvědčen, že muži, které uvede do svého domu, aby mu poskytovali každodenní službu, se pro daný úkol hodí a vědí jak jednat, aby řádně vykonali zadanou práci. Podle rady, kterou Aristoteles dal Alexandrovi o řízení jeho domácnosti, by osoby tohoto druhu neměly být ani velmi chudé, ani velmi nízkého společenského postavení, a na druhé straně by neměly být příliš vznešené nebo mocné. A řekl to, protože chudoba vyvolává v lidech velkou chamtivost, která je kořenem všeho zla. Zdegenerují tak, že si neváží a nemají radost z konání dobrých nebo velkých skutků, což není vhodné těm, jejichž povinností je sloužit králi. Jsou-li to osoby těchto vlastností, nemůže se král vyhnout škodě, a to jedním ze dvou následujících způsobů: Buď tím, že se dozví o jejich neřesti, nebo tím, že mu z jejich chamtivosti vznikne ztráta. Na druhou stranu králi nemohou každodenně dobře sloužit urození a mocní lidé, protože kvůli svému vznešenému postavení budou pohrdat stálou službou a jelikož jsou mocní, budou se odvažovat snižovat královu autoritu a ohrožovat jeho zájmy. Z tohoto důvodu by si měl vybírat muže z prostředních poměrů. V první řadě by měl dbát na to, aby byli dobrého původu, loajální, inteligentní a vlastnili majetek. Neboť jsou-li z dobrých rodin, budou se vždy stydět páchat zločin. Věrnost je povede k vděčnosti za výhody, které jim jim král uděluje. Díky své inteligenci budou znát sami sebe a povede se jim udržet si své štěstí. A protože budou bohatí, nebudou mít důvod páchat zlo kvůli chamtivosti. A moudří lidé prohlašují, že šťastní jsou ti, kdo se rozhodnou pro střední cestu, která není ani příliš velká, ani příliš malá, protože je nejbezpečnější. Nemůže-li však král získat do svých služeb muže, kteří mají tyto čtyři vlastnosti, měl by klást důraz na inteligenci a loajalitu, a také, aby byli bohabojní a věrně dodržovali Boží přikázání. Má-li takové muže, měl by s nimi dobře zacházet, a to s každým z nich podle toho, co si zaslouží na základě toho, v čem vyniká, jak slouží, vykonávají-li důkladně svěřené úkoly, a budou mu dobře sloužit. Osoby s vyšším postavením by však měl jmenovat do vysokých úřadů a využít jejich urozenější službu k povznesení krále a k poctě dvora. +++++++++++++++++++++++++ Zákon 3: Královský kaplan +++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-3: .. capellan del rey, capelán Capellán mayor del rey 066.txt:vósso capelán?” 075.txt: Mais o capelán correndo, quando soube com' estava 075.txt: que ao capelán disse: “Vedes de que me receo: 075.txt: E o capelán lle disse: “Esto non me conselledes, 075.txt: e, par Déus, mellor consello ca o capelán tevéstes, 075.txt: u o capelán estava ant' el en gẽollo fito; 125.txt: por el lógo envïasse e chamassen un capelán 128.txt: ao capelán, “migu' ide lógo, sen outra tardada, 162.txt:Ao crérigo capelán 222.txt: e un capelán das donas, bõo hóm' e enssinado, 222.txt: O capelán ũa péça estev' assí en dultança 222.txt: Pois que houv' a missa dita, o capelán lógo dessa 238.txt: E el est' e mais dizendo, ei-vos un capelán ven 238.txt: O capelán, quand' oiü dizer mal do Salvador 343.txt: e ao capelán disse: “Por Déus mercee vos seja 343.txt: Poi-lo capelán foi ido, a todos quantos entravan 6. Fernando Capellán Real (1253-1258) Abad de Santillana (1253); Obispo de Córdoba (1258) Alfonso X 7. Garci Perez Capellán Real (1253) Canónigo de Sevilla Alfonso X 8. Juan Capellán real (1253) Canónigo de Sevilla Alfonso X 9. Domingo Capellán de la reina Juana (1255) Clérigo Alfonso X 10. Polo Capellán de la reina Violante (1255) Clérigo Alfonso X 11. Sancho de Aragón Capellán mayor del rey (1272) Arzobispo de Toledo Alfonso X 12. Juan Martínez Capellán mayor de la Capilla Real (1283-1284) Clérigo Alfonso X 13. Gonzalo Capellán real (1288-1290) Abad de Alfaro Sancho IV 14. Pedro Martínez Capellán Real (1291) Abad de Covarrubias Sancho IV 15. Ruy Pérez Clérigo de la Capilla real (1291) Abad de Santillana Sancho IV 16. Gonzalo Pérez Capellán Real (1294) Abad de Santander Sancho IV 17. Gonzalo Capellán Real (1294-1297) Abad de Arbás Sancho IV, Fernando IV 18. Alfon Pérez Capellán Real (1303-1304) Abad de Santillana Fernando IV 19. Rodrigo Padrón Capellán mayor del rey (1310-1315) Arzobispo de Santiago Fernando IV, Alfonso XI 20. Gonzalo Martínez Capellán real (1311) Clérigo Fernando IV 21. Pedro Álvarez Capellán real (1311) Clérigo Fernando IV 22. Domingo Martín Capellán Real (1312) (Desconocido) Fernando IV **Jaké vlastnosti by měl mít královský kaplan.** Je velmi dobře známo, že člověk má dvě části, jedna spirituální, což je duše, a druhá světská, což je tělo. Stejně jako tělo člověka potřebuje ke své výživě podporu světskými věcmi, tak i duše potřebuje podporu duchovními věcmi, protože bez nich nelze dokonale konat dobro, ke kterému Bůh člověka stvořil. Hlavní kaplan krále by měl být jedním z nejpřednějších a nejctihodnějších prelátů své země. Ke cti krále a jeho dvora by měl plnit své povinnosti o velkých svátcích, nebo když mu král nařídí, aby tak učinil dle jeho uvážení. Kaplan, který se denně stýká s králem, čte mu bohoslužbu každý den, by měl být velmi vzdělaný člověk, výjimečně inteligentní a loajální, dobrých mravů a být důvěrně obeznámen se zvyky Církve. Je nezbytné, aby byl vzdělaný a důkladně rozuměl Hodinkám a Písmům a uměl je vysvětlit králi a věděl, jak králi při zpovědi dát dobré rady týkající se jeho duše. Také by měl být moudrý a loajální, aby věděl, jak zachovat zpovědní tajemství a obeznámil krále s věcmi, kterých by se měl vyvarovat, protože král se musí zpovídat častěji než jiní, a častěji musí dostávat svátosti svaté církve, a proto je jeho farník. Tak, jako farníci dostávají svátost na základě svého místa pobytu, král dostává svátosti od svého kaplana kdekoliv je na cestách. Také musí vést dobrý život, protože pro toho, jehož povinností je provádět tak svatý a vznešený skutek, jako je posvěcení těla našeho pána Ježíše Krista, a do jehož péče je svěřena duše jeho krále, je velmi důležité, aby byl čistý a měl tak skvělé zvyky, aby si král a ostatní z jeho domu z něj mohli brát dobrý příklad a neměl by sám být zatížen chybami, které trestá na ostatních. Protože jak náš pán Ježíš Kristus řekl: "Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?". Také by měl být obeznámen se zvyky Církve, jak jsme výše stanovili, aby bohoslužba, kterou opakuje králi a ostatním přítomným, byla vedena náležitě správně a zbožně, protože je-li takto vedena, lidé ji poslouchají s lepším srdcem a větší úctou, než když jsou ve výslovnosti slov chyby. Dále vyhlašujeme, že král by měl milovat a ctít svého kaplana udělováním výhod a poct pro toho, který je jeho zpovědníkem a prostředníkem mezi Bohem a králem, a jehož povinností je chránit ho více, než kohokoli jiného ve své domácnosti tím, že bude zachovávat tajemství s ohledem na ty, které krále ochraňují nejvíce. Bude-li kaplan v těchto ohledech chybovat, k trestu, který si za to zaslouží, navíc také páchá velezradu proti králi a mel by být potrestán tak, jak si věrolomný kaplan zaslouží. ++++++++++++++++ Zákon 4: Kancléř ++++++++++++++++ .. _sp2-9-4: .. chançeler Marcilla-Clérigos_al_servicio_de_las_Coronas_de_León_y_Castilla-administración_y_esfera_doméstica-siglos_XII-XV-medievalista-3307.pdf 29. Juan Arias Canciller real (1255) Arzobispo de Santiago 30. Sancho de Castilla Canciller real (1255-1261) Arzobispo de Toledo 31. Sancho de Aragón Canciller de Castilla (1266); Canciller real (1267-1272) Arzobispo de Toledo 32. Pelayo Pedro Canciller real (1283) Abad de Valladolid 33. Juan Alfonso de Molina Canciller real (1284-1286) Obispo de Palencia 34. Alfonso Canciller de la reina María (1284-1286) Obispo de Coria 35. Gonzalo García Gudiel Canciller mayor de Castilla (1286-1295); Canciller mayor de Castilla, León y Andalucía (1290-1295); Canciller mayor del rey (1297) Arzobispo de Toledo 36. Juan Fernández de Sotomayor Canciller de la reina María (1290-1300) Obispo de Tuy 37. Rodrigo González Canciller de León (1290, 129218 y 1299-1302) Arzobispo de Santiago 38. Juan García Canciller del infante regente D. Enrique de Castilla (1298) Abad de Covarrubias 39. Gonzalo Díaz Canciller mayor de Castilla (1299-1310); Canciller real (1301-1310) Arzobispo de Toledo 40. Monio Pérez Canciller de la reina María (1301-1308) Abad de Santander (1301-1325); Arcediano de Campos y Canónigo de Burgos (1308) 41. Gutier Gómez Canciller de la reina Constanza (1309) Arcediano de Toledo 42. Rodrigo Padrón Canciller mayor de León (1309-1315) Arzobispo de Santiago **Jaké vlastnosti by měl mít kancléř.** Kancléř je druhý úředník v králově domácnosti mezi těmi, jejichž zaměstnání vyžaduje schopnost zachovat tajemství. Protože jako kaplan je spirituální prostředník mezi Bohem a králem, s ohledem na jeho duši, tak je kancléř prostředníkem mezi králem a lidmi do té míry, která se týká světských věcí. Je to proto, že naprosto všechny otázky, které je třeba rozhodnout písemně, musí být prošetřeny jeho moudrostí, a předtím, než je zapečetí, by měl tyto dokumenty prověřit, aby zabránil jejich odeslání, neshodují-li se se zákonem, aby král neutrpěl újmu nebo ztrátu na cti. Najde-li zákon, který neměl být napsán, musí ho roztrhnout nebo ho škrtnout svým perem, čemuž se v latině říká "cancellare" a z toho se odvozuje název kancléřství. Král by proto měl vybrat na toto místo člověka, který je z dobrého rodu, který má zdravý rozum a přirozený úsudek, je racionální a má dobré chování a zvyky a umí číst a psát latinsky a kastilsky. Nadevše by to měl být člověk, kterého král opravdu miluje a kterého může potrestat za jakýkoli přestupek, který učiní a za který si to zaslouží. Pochází-li z dobré rodiny, bude se stydět učinit jakoukoli nevhodnost. Je-li rozvážný, bude vědět, jak udržet králova tajemství a postarat se o své vlastní štěstí. Je nezbytné, aby byl velmi moudrý, protože musí jednat jako prostředník mezi králem a jeho lidem. Je nadobyčej vhodné, aby lid získával k přátelství vůči králi a ukázal jim, jak by měli být vděční za dobro, které jim činí a když právní cestou král vydá jakýkoli dokument, postará se kancléř o to, aby lid porozuměl, že tak bylo učiněno v souladu se zákonem. Musí mít dobrou paměť, aby v mysli uložil zákony a jiné věci, za které zodpovídá, a také ty, jejichž sepsání sám nařizuje, aby si navzájem neprotiřečily. Také si má pamatovat slova, která mu král nařídí sdělit lidem a také ta slova, která lidé chtějí přes kancléře sdělit králi. Měl by se chovat jemně a s takovou elegancí, aby věděl, jak přijímat osoby, které u něj hledají oporu, aby jeho chování bylo v souladu se ctí úřadu, který zastává. Je také vhodné, aby uměl číst a psát latinsky a kastilsky, takže listiny, které nařídí sepsat, mohou být dobře a správně nadiktovány, stejně jako ty, které lid posílá králi tak, aby jim mohl snadno porozumět. Vskutku by měl být připoután ke králi, protože nebude-li tak jednat, nebude mu moci sloužit, nebo ho chránit ve výše zmíněných záležitostech. A je-li osobou, kterou král může potrestat, když k tomu zavdá příčinu, bude se vždy snažit vyhnout se takovým skutkům, za které by mohl být potrestán. Má-li král muže těchto kvalit ve svém úřadu, měl by ho velice milovat, důvěřovat mu, a udělovat mu veliké pocty a odměny. Shledá-li, že se mu těchto kvalit nedostává, měl by ho potrestat podle toho, jaký zločin vůči králi spáchal. ++++++++++++++++ Zákon 5: Rádcové ++++++++++++++++ .. _sp2-9-5: .. conseieros del rey **Jaké vlastností by měli mít královští rádcové.** Seneca je jméno mudrce, který se narodil v Cordóbě, a který bystře debatoval o všech otázkách a ukázal, že lidé by předtím, než něco vykonají, měli vzít v úvahu to, že dosah jejich skutků se jim může vrátit zpátky, a takto řekl: "Jednou z duševních kvalit, kterou by měl mít výše postavený člověk, je jeho ochota dát si poradit ve všech věcech, které zamýšlí vykonat, předtím, než je započne." Měl by si dát poradit od lidí, kteří splňují dva předpoklady: za prvé, musejí být jeho přáteli, za druhé, musejí mít hluboké znalosti a být obdařeni rozvážností. Nebudou-li splňovat tento popis, vystaví ho velikému nebezpečí, protože ti, kteří ho nemají rádi, mu nikdy neporadí dobře a poctivě. A z toho důvodu král Šalomoun řekl, že není větší neštěstí na světě, než když člověk považuje svého nepřítele za důvěrníka či rádce. Na druhou stranu, i když je rádce důvěrným přítelem, není-li rozvážný nebo nerozumí-li dobře, nebude vědět, jak řádně či správně poradit nebo zachovat tajemství, která jsou mu sdělena. Snaží-li se tedy kdokoli mít rádce takových kvalit, o to více by se měl snažit král, protože rady, které od nich obdrží, mu budou k velikému prospěchu a k dobru vládě jeho země, je-li rada dobrá, a je-li rada špatná, postihnou ho obtíže a jeho lid z toho bude mít velkou škodu. Na toto téma Aristoteles pravil Alexandrovi ponaučení, že by si měl nechat radit od lidí, kteří mu přáli štěstí a byli inteligentní a měli dobrý selský rozum, a srovnal rádce s očima, ze tří důvodů. Za prvé, protože díváme-li se na věci z dálky, je třeba je bedlivě pozorovat, abychom je rozeznali. Za druhé, protože pláčou, způsobí-li se jim utrpení, a smějí se z radosti. Za třetí, protože se uzavře, když vidí, že se něco přibližuje, aby se dotklo jejich vnitřku. Takoví by měli být rádcové krále. Měli by bedlivě pozorovat věci z dálky a důkladně se s nimi seznámit předtím, než dají svou radu. Dále, měli by být dobří přátelé krále, aby byli potěšení z jeho štěstí a radovali se z něj, a na druhou stranu by měli truchlit nad jeho zraněními a soužit se jimi. A osloví-li je kdokoli, aby se od nich dozvěděl tajné záležitosti krále, měli by vědět, jak je dobře zachovat a vyhnout se jejich vyzrazení. Ten, který vyzradí tajemství druhého, když by neměl, činí dvakrát špatně: za prvé škodí sobě, protože ukazuje, že není dost opatrný a je zrádný; za druhé, činí tak na účet škodě, která může vzniknout tomu, jehož tajemství prozradí. Platí-li to pro všechny špatné rádce, mnohem více se to týká rádců krále, jejichž povinnost je radit mu v důležitých záležitostech, které mohou způsobit velkou škodu celé zemi, když mu poradí špatně nebo vyzradí jeho tajemství. Proto je vždy nezbytné, aby král měl dobré rádce, aby byli jeho přátelé, aby to byli lidé dokonale moudří a velmi diskrétní. Najde-li rádce takových kvalit, měl by je milovat tak, aby k němu byli mocně připoutání a pokaždé toužili dát mu tu nejlepší radu. Kdokoli bude jednat jinak, spáchá velezradu, za kterou si zaslouží trest podle toho, jaké zlo vzniklo z rady, kterou dal. .. figure:: prilohy/csmt-078-2-s.jpg :align: center :scale: 85% [CSM]_ Cantiga 78, panel 1. Osobní rádce hraběte z Tolosy. ++++++++++++++++ Zákon 6: Šlechta ++++++++++++++++ .. _sp2-9-6: .. los ricos onbres, los onbres nobles del reyno **Jaké vlastnosti by měli mít šlechtici a co by měli dělat.** Z výše uvedených důvodů mudrcové titulovali krále hlavou království a stanovili šlechtice království prohlásili za údy, protože tak, jako údy dávají člověku půvab a krásu a poskytují mu pomoc, tak také šlechtici dávají království vznešenost a řád a pomáhají králi při obraně a zvelebování království. Lidem se říká urození ze dvou důvodů. Buď se jejich urozenost zakládá na jejich původu nebo pramení z jejich znamenitých kvalit. A i když je původ něco vznešeného, kvality jej překonávají a jsou mu nadřazeny a o tom, kdo má obojí, původ i kvality, se dá právem prohlásit, že je urozený, protože je vznešený původem a je dokonalý tím, jak je dobrý. Takoví by měli králi radit v důležitých záležitostech a měli by být ustanoveni být ozdobou králova dvora a jeho království. Proto jsou nazývání údy království a proto Aristoteles sdělil Alexandrovi ponaučení, že aby údy mohly vykonávat svou činnost, musí být obdařeny čtyřmi vlastnostmi. Za prvé, měly by být dokonalé, za druhé, zdravé, za třetí, půvabné, za čtvrté, silné. A král by měl usilovat o to, mít takové šlechtice, kteří takovými kvalitami oplývají. Za prvé, měli by být dokonale loajální a opravdoví, protože pak ho budou upřímně milovat a budou toužit po jeho prospěchu a budou od něj odvracet všechno neštěstí. A jako údy by měly být důkladně zdrávy, je také nezbytné, aby šlechtici byli prozíraví a měli důkladné znalosti, protože musí radit králi ve neodkladných záležitostech. Nejsou-li prozíraví, nebudou vědět, jak konat nebo zachovat jeho tajemství, a nejsou-li inteligentní, nedokáží ocenit výsady, které jim udělí a ani mu nebudou sloužit jak by měli, a ani nebudou vědět, jak se zasadit o jeho úspěch. Dále prohlásil, že údy by měly být půvabné, a šlechticové by také měli být půvabní, a také by měli mít dobré zvyky a kultivované chování, protože jsou ozdobou a vznešeností královského dvora. Osoby takového druhu budou vědět, jak králi sloužit lépe a všichni ostatní si z nich budou brát dobrý příklad a budou nuceni se také chovat čestně. A jako by údy měly být silné, tak by také šlechtici měli být mocní a rázní, aby chránili svého pána a svou zemi a zvětšovali své království ke cti království i své vlastní. Nesplňují-li tento popis, bude z toho pramenit velké zlo. Za prvé, jim samým, za to, že nedělají to, co by dělat měli, a skrze jejich skutky neštěstí dopadne i na ostatní. Z toho důvodu budou potrestáni úměrně ke spáchanému skutku. Velkou újmu utrpí také král, a kromě obtíží, které mu způsobí, a za které by je měl podle práva potrestat, také zmaří jeho dobré záměry a zničí jeho naděje. .. figure:: prilohy/04-Cantigas_de_Santa_Maria-044-1-slechtic-na-lovu.jpg :align: center :scale: 50% [CSM]_ Cantiga 44, šlechtic na lovu. .. figure:: prilohy/csmf-363-2-s.jpg :align: center :scale: 85% [CSM]_ Cantiga 363, hrabě Symon. +++++++++++++++++++++++++ Zákon 7: Královští notáři +++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-7: .. notarios del rey **Jaké vlastnosti by měli mít královští notáři a jaké jsou jejich povinnosti.** Těm, kteří vyhotovují úřední zápisy o grantech a dekretech z příkazu krále nebo kancléře, se říká notáři. Některé z nich jmenuje král, jiné kancléř, důvěrnými tajemníky; všichni by ale měli být velmi chytří, loajální a diskrétní. Je správné, aby byli inteligentní, protože kdyby nebyli, nemohli by vyhotovit zápis správně a úhledně, jak by měly vypadat. Měli by být loajální, aby věděli, jak prosazovat dobro krále a království. Také by měli být velice diskrétní, protože kdyby vyzrazovali tajemství, způsobili by velkou újmu králi a celé zemi. Také by měli zapečetit všechny dokumenty poté, co je král nebo kancléř zkontroloval a potvrdil jejich správnost. Notáři by také měli dohlédnout na to, že dekrety a granty nevyhotovují jiní úředníci než ti, které král k této službě ustanovil. Také je jejich povinností zaznamenat všechny granty a dekrety v knize, které se říká Registr, což znamená záznam o všech dokumentech vydaných v každém roce. Dále by král měl dbát na to, aby ti, které k tomuto úřadu vybírá, byli zámožní, aby nebyli v pokušení provést něco nepatřičného, a také proto, aby je mohl potrestat za zločin, spáchají-li ho. Jsou-li to majetní lidé, budou se vždy snažit vyvarovat páchání zločinů, protože jim to nedovolí strach ze ztráty majetku a z trestu. Má-li král notáře těchto kvalit, měl by je velice milovat a důvěřovat jim a měl by jim udělovat výhody tak, aby mu sloužili dobře a loajálně. Spáchají-li ve svém úřadu zločiny, měl by je potrestat úměrně ke zločinu, kterým jsou vinni. .. _figSecretario: .. figure:: prilohy/f-159-kancelar-LJf1v.png :align: center :scale: 50% :alt: královská kancelář královská kancelář, [LJ]_ folio 1v, [GMP]_ str. 166 .. figure:: prilohy/10-f-053-pisari.png :align: center :scale: 100% [CSM]_ folio 4, královští písaři. ++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 8: Královští tajemníci ++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-8: .. escriuanos del rey, escrivan* **Jaké vlastnosti by měli mít královští tajemníci a jaké jsou jejich povinnosti.** Psaní je něco, co dá všem skutkům paměť. Toto je povinnost tajemníků, kteří by měli být dobří lidé obdaření inteligencí, zvláště ti, kteří patří k domu krále, protože je správné, aby byli prozíraví a dobře chápali a byli loajální a diskrétní. Když totiž král, kancléř nebo notář nařídí, aby se v tajnosti vyhotovil dokument, a tajemníci jsou žvanilové, není možno je uchránit před škodou, kterou způsobí na všech listinách, které musí zaznamenat. Měli by být pozorní, aby naslouchali tomu, co se jim říká, aby tomu rozuměli a měli by umět dobře a bez chyb psát a číst. Také by neměli být hrabiví, aby si nepřivlastňovali nic kromě toho, co jim král nařídí vzít. Také by měli být bystří, aby mohli rychle odhadnout člověka. Také by je mělo být možno potrestat za zločin, spáchají-li ho. Tomuto úřadu také náleží povinnost zaznamenávat granty a dekrety svědomitě, v souladu se záznamem, který je jim předán, bez jakéhokoli vynechávání nebo přidávání. Jsou-li to osoby těchto kvalit, král by je měl velice milovat a důvěřovat jim. A konají-li opačně, odhalováním tajemství, které jim bylo nařízeno uchovat, nebo předáváním dokumentů jiným, aby si pořídili kopii, aniž jim to bylo nařízeno tím, kdo by tak měl učinit, nebo vědomě jakýmkoli způsobem v úřadu spáchají padělek, budou vinni velezradou, a za to přijdou o život i o majetek, protože mudrc prohlásil, že člověk, který řekne své tajemství jinému, připomíná toho, kdo odevzdá své srdce a svou moc a svůj majetek. A ten, kdo prozradí tajemství, spáchá tak velkou chybu, jako kdyby to srdce a moc a majetek prodal nebo uložil na místo, ze kterého to už nikdy nebude moci dostat zpátky. A proto ten, kdo se ke svému pánovi takto zachová, zaslouží si výše zmíněný trest. .. _figSecretario2: .. figure:: prilohy/f-155-kralovsky-notar.png :align: center :scale: 50% :alt: královský zapisovatel královský zapisovatel, [LJ]_ folio 72r, [GMP]_ str. 156 +++++++++++++++++++++++++ Zákon 9: Královské stráže +++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-9: .. amesnadores del rey **Jaké vlastnosti by měly mít královské stráže a jaké jsou jejich povinnosti.** V předchozích zákonech jsme popsali úředníky, jejichž povinnost je sloužit králi v důvěrných záležitostech, které Aristoteles přirovnal k podnětům, které se odehrávají uvnitř těla, jací by měli být a co jsou jejich povinnosti. Nyní si přejeme hovořit o těch, které [Aristoteles] přirovnal ke smyslům, které pracují vně a jejich závazek je sloužit králi tím, že střeží jeho osobu a poskytují mu ochranu. A i když všichni lidé v království jsou zavázáni k tomu, aby ho chránili, nicméně jsou jisté osoby, po kterých se výkon tohoto závazku zvláště vyžaduje ve dne i v noci. To jsou stráže, kterým se tak říká podle dávného jazyka Španělska, protože by se neměli od krále vzdalovat, dokud není v bezpečí. Účelem stráže, kterou musí vykonávat, je předejít tomu, aby bylo jeho tělo zraněno zásahem zvenčí, jako například úraz, smrt, nebo cokoli jiného, co může způsobit škodu či ztrátu cti. A stráž je třeba nad ním držet i poté, co se odebral k odpočinku, a stráže ho musí chránit a hlídat, zatímco spí. A protože musí být vždy připraveni obětovat svá těla životu nebo smrti pro krále, byli dříve nazýváni palácovými společníky. Takoví lidé by měli mít šest vlastností. Měli by pocházet z dobrého rodu, měli by být loajální, inteligentní, prozíraví, bdělí a silní. Nejsou-li dobrého původu, mohlo by se stát, že by se někdy nestyděli provést něco nepatřičného. Nejsou-li loajální, nemohou milovat krále nebo ho chránit tak, jak by měli. Nejsou-li inteligentní, mohou strašlivě selhat ve službě a při ochraně krále, která je po nich vyžadována. Nejsou-li prozíraví, nebudou vědět, jak ocenit nebo si vážit odměn, které jsou jim udělovány. Nejsou-li bdělí, nepoznají jak odvrátit nebo čelit náhle vzniklým nebezpečím. Budou-li postrádat sílu, neodváží se bránit nebo útočit, když jim král nařídí. A, necháme-li stranou vše výše uvedené, měli by se chovat slušně, být tiší, úpravní a družní v hovoru, protože je správné, aby ti, kteří musí neustále střežit tělo krále, vyhovovali tomuto popisu, a jsou-li takoví, král by je měl milovat a důvěřovat jim, vzdávat jim čest věnovat jim přízeň. Postrádají-li tyto vlastností, pak zanedbají svou povinnost hlídat krále, a kvůli této nedbalosti král utrpí zranění nebo škodu na cti, pak jsou vinni otevřenou velezradou a měli by být potrestáni tak, jako ti, kteří spáchají velezradu. .. _figAmesnador: .. figure:: prilohy/csm-169-straze.jpg :align: center :scale: 50% :alt: Královske stráže Aragónského a Kastilského krále, [CSM]_ 169cd Královské stráže Aragónského a Kastilského krále, [CSM]_ 169cd ++++++++++++++++++++++++++ Zákon 10: Královští lékaři ++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-10: .. los fisicos del rey, físico 105.txt:que quantos físicos houv' end' a Pisa 123.txt:sen obrar i físico de Monpeslér. 173.txt: A muitos físicos fora, mas non lle prestaran ren; 204.txt: nen sól un sinal de vida; e os físicos dalí 209.txt:E os físicos mandavan-me põer 235.txt: que quantos físicos éran, | cada ũu ben creeu 256.txt: bõos físicos i éran, | dizían: “Non viverá.” 321.txt: nen a físicos da térra, rogando-lles que a vissen, 334.txt: E dar-ll-ás aqueste vinno, e fas como te direi: 422.txt: fas com' avogada, ten vóz de nós pecadores, **Jaké vlastnosti by měli mít královští lékaři a jako jsou jejich povinnosti.** Medicína znamená, podle definice dávných mudrců, schopnost znát všechny věci dle jejich přirozenosti, z čeho se skládají a jaké mají účinky. A proto ti, kteří ji dobře provozují, jsou schopni přinést mnoho dobrého a odstranit mnoho zlého; zvláště tím, že zachovají život a zdraví lidí, předcházejí nemocím, které by jim způsobily veliké utrpení a smrt. Těm, kteří praktikují medicínu, se říká lékaři a jejich povinností je nejen snažit se léčit lidi z nemocí, ale také zachovávat jejich zdraví, aby neonemocněli. Proto je nutné, aby královi osobní lékaři byli z nejlepších a jak řekl Aristoteles Alexandrovi, měli by být obdařeni čtyřmi vlastnostmi. Za prvé, měli by být zběhlí ve svém umění; za druhé, měli by mít hluboké zkušenosti; za třetí, měli by mít jasný úsudek za všech okolností; za čtvrté, měli by být velmi věrní a upřímní. Nejsou-li vzdělaní ve svém umění, nebudou umět diagnostikovat nemoci; nejsou-li zkušení, nebudou moci dávat dobré rady, což způsobí velkou újmu; nebudou-li mít jasný úsudek, nedokáží čelit velkým nebezpečím, když se objeví; a nejsou-li loajální, dopustí se větší zrady než ostatní lidé, protože se jí dopouštějí tajně. Má-li král lékaře splňující čtyři výše uvedené vlastnosti a dobře je využívají, měl by jim udělit velké pocty a výhody; a když budou vědomě jednat opačně, budou se dopouštět otevřené zrady, jako lidé, kteří zákeřně zabíjejí jiné, kteří jim důvěřují. .. _figPhysicos1: .. figure:: prilohy/f-169-slavny-lekar.png :align: center :scale: 50% :alt: slavný lékař slavný lékař, [CSM]_ 88a, [GMP]_ str. 176 +++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 11: Kuchaři v královském domě +++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-11: .. ofiçiales del rey que han de seruir en su comer & en su beuer **Jaké vlastnosti by měli mít královští úředníci, jejichž povinností je sloužit mu, když jí a pije.** Nelze udržovat živé a zdravé tělo bez péče, kterou je jídlo a pití. A proto mají úředníci, jejichž povinností je sloužit králi v tomto ohledu, důležitější postavení než ostatní, o nichž jsme se zmínili výše, pokud jde o zachování jeho života a zdraví. Neboť i když lékaři mohou vynaložit veškeré úsilí, aby ho ochránili, bude to marné, nebude-li s nimi spolupracovat ten, kdo mu připravuje jídlo. A prohlašujeme, že to platí i pro ty, kdo mu poskytují chléb, víno, ovoce a vše ostatní, co má jíst a pít. Jak totiž řekl Aristoteles Alexandrovi, tito úředníci musí mít sedm vlastností: Za prvé, musí být dobrého rodu, neboť jsou-li takoví, vždy se vyhnou skutkům, které poškodí jejich pověst. Za druhé musí být loajální, jinak mohou králi způsobit velké zlo. Za třetí, musí mít dobrý rozum, aby věděli, jak správně plnit povinnosti svého úřadu. Za čtvrté musí být rozvážní, aby si vážili dobra, které jim král prokazuje, a aby neztratili rozvahu a nezpychli z přemíry štěstí. Za páté, nesmí být přehnaně chamtiví, neboť přemíra chamtivosti je kořenem všeho zla, jak je uvedeno na jiném místě. Za šesté, nesmějí být zlovolně závistiví, protože se může se stát, že je to bude nutit k páchání nějakých špatností. Za sedmé, nesmějí podléhat hněvu, který člověka zbavuje rozmyslu, a to se k tomuto úřadu nehodí. Kromě všech těchto věcí, o kterých jsme se zmínili, je zvláště vhodné, aby byli úhlední a čistotní, protože jídlo servírované králi by mělo být dobře uvařené a upravené. Bude-li čisté, krále to potěší, a když bude dobře uvařené, bude se mu lépe trávit a bude mu více prospívat. Slouží-li králi v tomto úřadu lidé výše uvedených kvalit, měl by je milovat a udělovat jim výhody a pocty. A pokud se některý z nich proviní tím, že nevykonává své povinnosti tak věrně, jak by měl, jak je uvedeno výše, měl by mu uložit takový tělesný trest, jaký se ukládá člověku, který se proviní největším činem zrady, jaký lze spáchat. Kuchaři, kteří králi připravují chléb, víno, ovoce, a vše ostatní, musí pocházet z dobrého rodu, být věrní, dobře rozumět náplni své práce, být moudří, nesmějí být hrabiví, závistiví a výbušní, protože hněv zbavuje člověka rozmyslu. Také by měli být úpravní a čistotní, protože jídlo servírované králi by mělo být dobře uvařené a upravené, protože tak králi lépe poslouží. I zanedbání kuchařských povinností může být hrdelním zločinem – velezradou krále. +++++++++++++++++++++++++++ Zákon 12: Komorník a komoří +++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-12: .. el repostero & el camarero del rey **Jaké vlastnosti by měli mít královský komorník a královský komoří.** Dalším úředníkem je komorník, který zastává důležitou funkci při dohledu nad osobou krále. Toto jméno nese proto, že je jeho povinností mít v držení vše, co král nařídí uchovávat v soukromí, a má na starosti i další záležitosti, které se týkají královské služby, jako je například péče o ovoce, sůl, nože, jimiž se v jeho přítomnosti krájí, a některé další věci týkající se jídla, které se před něj přinášejí a které má komorník na starosti. Sám by tedy měl mít všechny kvalifikace, o nichž jsme se zmínili v předchozích zákonech týkajících se ostatních úředníků. Nařizujeme, že to platí i pro komořího, který se tak nazývá proto, že má mít na starosti komnatu, v níž král přebývá, a jeho truhly, oděv a listiny. Umí-li číst, nesmí si tyto listiny sám přečíst nebo dopustit, aby si je přečetl někdo jiný. Kromě toho všeho nesmí být mluvkou ani tím, kdo prozrazuje, co vidí a slyší, nýbrž má být diskrétní a mlčenlivý a mít vlohy k uchování tajemství. Jsou-li komorník a komoří krále osobami tohoto druhu, měl by jim král udělovat výhody a přízeň, jak jsme uvedli o ostatních. Poruší-li však tento zákon, měli by být potrestáni stejně jako ostatní. .. figure:: prilohy/ladt-f014v-crop.jpg :align: center :scale: 50% [LJ]_ folio 14v, nobilitu obsluhuje číšník s konvicí. +++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 13: Královští správcové +++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-13: .. los despenseros del rey **Jaké vlastnosti by měli mít královští správcové a jaké jsou jejich povinnosti.** Správci jsou další úředníci, jejichž povinností je nakupovat zásoby potřebné k obživě krále. Říká se jim tak proto, že utrácejí peníze, za něž se tyto věci nakupují. Měli by mít čtyři vlastnosti: za prvé musí být prozíraví, za druhé dobře informovaní, za třetí loajální a za čtvrté by měli mít vlastní majetek. Jsou-li prozíraví, budou mít vždy jasnou hlavu při zajišťování předmětů, které potřebují. Jsou-li dobře informovaní, budou vědět, jak je vybírat a nakupovat ku prospěchu svého pána, a bude-li třeba, poskytnou vyúčtování a seznam. Budou-li loajální, nebudou okrádat ani svého pána, ani ty, od kterých nakupují, a budou také vědět, jak nakoupené předměty správně a v pořádku uložit na vhodném místě. Budou-li vlastnit majetek, vyhnou se skutkům, které poškodí jejich pověst nebo čím by jim vzniklo zlo či škoda, takže by o svůj majetek přišli. Splňují-li tyto vlastnosti, měl by jim král poskytovat přízeň a výhody, jak jsme uvedli výše. Selžou-li při plnění svých povinností, měl by je král potrestat úměrně k chybám, jichž se dopustili. .. figure:: prilohy/csmt-125a-3-4.jpg :align: center :scale: 50% [CSM]_ Cantiga 125a-3, zamilovaný správce biskupa města Auvergne ++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 14: Královští dveřníci ++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-14: .. porteros porteiro: 051 castle gatekeeper in Orleans, 262, 411 **Jaké vlastnosti by měli mít královští dveřníci a jaké jsou jejich povinnosti.** Úřad dveřníka v královské domácnosti je velmi důležitý, a proto by ti, kdo ho zastávají, měli být váženého původu, loajální a mít všechny vlastnosti, které jsme zmínili u ostatních úředníků a především by měli být velmi inteligentní, aby rozeznali, jakého člověka přijímají a kdy je vhodné ho přijmout. Dále je nutné, aby měli dobré vystupování a zdvořilou mluvu, aby u žadatelů o audienci vzbuzovali dobrý dojem. Také by měli umět zdůvodnit odmítnutí audience těm, kteří nejsou přijati. Rozhodnou-li se někoho přijmout, musí nejprve informovat krále kdo a za jakým účelem přichází, aby se král mohl rozhodnout o pořadí udělených audiencí. Protože úředníci stejně jako jiné osoby, nemohou vstoupit do královy přítomnosti jinak než rukama dveřníků, přirovnal je Aristoteles k ústům, jimiž vchází vše, co člověka živí. Vzhledem k tomu, že jejich prostřednictvím přicházejí ostatní před krále a královský soud, všichni je dobře znají. Proto patří k povinnostem dveřníků také předávání hradů z a do královské péče, zajišťují předvolání a informují o udělení majetku. Splňují-li dveřníci vlastnosti, o nichž se v tomto zákoně hovoří, král by jim měl udělovat výhody, nebo naopak, když mu vznikne škoda; jak jsme uvedli výše. ++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 15: Královský ubytovatel ++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-15: .. aposentador **Jaký by měl být královský ubytovatel a jaké jsou jeho povinnosti.** Ten, kdo poskytuje ubytování královské družině, se nazývá "aposentador". Den předtím by měl vztyčit prapor jako znamení, aby lidé věděli, kde se král chystá usadit. Kromě dalších dobrých vlastností, by měl být inteligentní a prozíravý, měl by se umět vyznat v lidech a jednat diplomaticky, aby ubytoval každého podle jeho úřadu a vztahu ke králi a zároveň tak, aby tím nikdo neutrpěl újmu či urážku. K jeho povinnostem patří také rozhodovat spory, které mezi dvořany vznikají kvůli ubytování, protože má pravomoc určit, kdo z těch, mezi nimiž spor existuje, má jaký nárok. Je-li aposentador mužem tohoto druhu a plní-li řádně své povinnosti, měl by ho král milovat a udělovat mu výhody a přízeň; a dopustí-li se během výkonu své funkce nějakého přestupku, měl by být úměrně tomu potrestán. +++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 16: Královský korouhevník +++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-16: .. alferez del rey **Jaký by měl být královský korouhevník a co náleží jeho úřadu.** Řekové a Římané byli ve starověku muži, kteří se věnovali válce, a dokud ji vedli obezřetně a pravidelně, vítězili a dosáhli všeho, co si přáli. Jako první začali používat prapory, k rozlišení svých velkých pánů v armádách a v bitvách, a také aby udíleli rozkazy a řídili národy a lid, tím, že budou sledovat prapory a věnovat jim pozornost. Nosit prapory císařů a králů bylo považováno za velikou poctu, a proto byli korouhevníci nazýváni "principilarii", což latinsky znamená důstojníci, kteří nesou hlavní prapor velkého pána. Takovému důstojníkovi říkali také "praefectus legionis", což znamená velitel oddílů vojska, a to proto, že rozhodovali důležité spory, které mezi nimi vznikly, a v některých zemích se jim říkalo vojvodové, což znamená velitelé, kteří vedou vojska. Tato jména se ve Španělsku používala, dokud nebylo ztraceno při dobytí Maury, a poté, co ho křesťané získali zpět, nazývali tohoto důstojníka alferez, a to jméno nese i nyní. A protože jsme v předchozích zákonech popsali dva různé druhy důstojníků, kteří slouží králi a které Aristoteles přirovnal ke smyslům a údům uvnitř těla, chceme nyní mluvit o těch důstojnících, kteří mají plnit povinnosti a které přirovnal k vnějším údům. Z nich první a nejčestnější v hodnosti je korouhevník, jak jsme již naznačili. Jeho povinností je totiž vést vojsko, když král není osobně přítomen nebo když nemůže jít a deleguje svou autoritu, a on sám by měl nést prapor pokaždé, když se král pustí do líté bitvy. V dávných dobách měl také ve zvyku soudit vysoce postavené muže z rozkazu krále, když k tomu dali důvod. Proto se před ním nosí meč na znamení, že je nejvyšší dvorský soudce. Je také jednou z povinností jeho úřadu chránit a rozmnožovat království. A tam, kde někdo způsobí, že král přijde o nějaký svůj pozemkový majetek, město, nebo hrad, je jeho povinností vznést výzvu a vystupovat jako advokát v požadavku. To by měl také učinit ohledně jiného nemovitého nebo osobního majetku, který patří ke královskému panství, pokud by někdo chtěl zpochybnit nebo zastřít práva, která na něj král má, ledaže jsou taková, že o nich nemůže vzniknout žádná pochybnost. K jeho úřadu také patří vykonávat rozsudky nad vysoce postavenými lidmi, kteří k tomu dali důvod. A je jednou z jeho povinností, aby žádal krále o milost pro ty, kdo jsou nevinní. Měl by svým příkazem stanovit, kdo bude obhajovat žaloby, na nichž mají zájem vdovy a sirotci z řad vysoce postavených osob, když není nikdo, kdo by je za ně obhajoval, ani nikdo, kdo by mohl jejich případ předložit; a měl by také zajistit ty, kdo jsou obviněni z pochybných činů a nemají obhájce. Vzhledem ke všem těmto důležitým záležitostem, jimž je korouhevník povinen věnovat pozornost, by měl být v každém případě mužem vznešeného rodu, aby se styděl udělat něco, co by mu mohlo poškodit pověst, a také proto, že je povinen zasedat v soudní síni nad vysoce postavenými lidmi, kteří k tomu dali důvod. Měl by být věrný, aby podporoval blaho krále a království; a je nutné, aby byl prozíravý, neboť musí rozhodovat o důležitých otázkách, které před něj předstoupí nebo které se vyskytnou v armádě. Měl by být velmi energický a vzdělaný ve válce, protože na něj připadá úloha vrchního velitele královských vojsk v bitvě. Je-li korouhevník osobou tohoto druhu, král by ho měl milovat a velmi mu důvěřovat a udělovat mu velké pocty a výhody; a pokud by se stalo, že by v některé z výše uvedených záležitostí pochybil, měl by být potrestán úměrně k chybě, které se dopustil. .. figure:: prilohy/17-Cantigas_de_Santa_Maria-235-2-kral-korouhevnik.jpg :align: center :scale: 100% [CSM]_ Cantiga 235, král si nechává líbat ruku, korouhevník může nést královskou korouhev v pozadí nebo za králem nese heraldický štít a přilbu. .. figure:: prilohy/17-2-Diego_López_II_de_Haro-1214-Spanelsko-Carderera-pg42-alferez-korouhevnik.jpg :align: center :scale: 100% [CA]_, strana 42, Diego López II de Haro, královský alférez, který velel jedné z vítězných armád v bitvě u Las Navas de Tolosa. Zemřel 1214, překreslení stavu náhrobku v roce 1855. +++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 17: Královský mayordomo +++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-17: .. mayordomo del rey **Jaký by měl být královský vrchní správce a jaké jsou jeho povinnosti.** "Mayordomo" je vrchní úředník v královském domě a vede účty o jeho provozu. V některých zemích se mu říká "seneschal", což znamená úředník, který v králově domě potvrzuje výdaje. Předkové užívali slovo seneschal, protože "senex" znamená stařec, jelikož zastává čestný úřad, a "calculus" označuje kamínky, jimiž se počítalo; a proto tento titul znamená ctihodného úředníka, který má na starosti účty. Povinností vrchního správce je totiž vést účty všech úředníků, nejen těch, které se týkají výdajů dvora, ale i těch, kteří vybírají veškeré výnosy a daně z moře a země. A protože jeho úřad je velmi důležitý a týká se mnoha záležitostí, je nutné, aby byl dobrého rodu, pečlivý, dobře informovaný a věrný. Je-li totiž dobrého rodu, vyhne se všemu, co by mu mohlo zničit pověst a čím by mohl být zničen on sám i další jeho potomci. Měl by být také pečlivý, neboť musí znát všechny královské daně a výnosy, kdy a jak by se měly vybírat a platit, a také jak je zvyšovat, aby se výběr nezmenšoval. Měl by být inteligentní, aby dokázal dobře a přesně vést účty, pravidelně předkládá králi rozvrh vybírání výnosů a daní, aby věděl, jak zachovat čest svého pána a vlastní štěstí. A především je vhodné, aby byl loajální, aby mohl podporovat královo blaho a měl by se také umět spřátelit s lidmi, aby je odradil od zlého a tím rozšířil královo bohatství. Má k tomu nejlepší předpoklady ze všech úředníků, neboť mu prochází rukama všechen králův majetek, a proto mu budou otevřena i srdce lidí. Bude-li loajální, bude plnit všechny své povinnosti a bude uznávat výhody, které mu král uděluje, a bude mu umět být vděčný a sloužit mu. Je-li takovým člověkem, měl by mu král velmi důvěřovat, milovat ho a ctít a udělovat mu mnohé výhody; a když se chová jinak, měl by ho postihnout stejný trest jako toho, kdo se proviní proti svému pánovi, který mu důvěřoval, zatímco zastával čestný úřad, jak je uvedeno výše; a jeho trest by měl být úměrný provinění, jehož se dopustil. .. figure:: prilohy/csmf-292-6.jpg :align: center :scale: 60% [CSM]_ Cantiga 292, panel 6, úplně vlevo s tonzurou stojí mayordomo kostela v Seville. ++++++++++++++++++ Zákon 18: Soudcové ++++++++++++++++++ .. _sp2-9-18: .. los iuezes del rey, juez **Jaké vlastnosti by měli mít královští soudcové a jaké jsou jejich povinnosti.** Královští soudcové vynášejí rozsudky dle litery zákona u královského soudního dvora a kromě toho mají pravomoc nad ostatními soudci v zemi. Vzhledem k tomu všemu by měli mít mnoho vynikajících vlastností. Především by měli pocházet z dobrého rodu, aby se styděli dopustit se chyb, měli by dobře rozumět a chápat argumenty před nimi vznesené, a měli by být spořádaní a moudří, aby mohli rozpoznat pravdu a spravedlivě rozhodnout. Zvláště v průběhu tajných vyšetřování jim bude velice ku prospěchu, budou-li umět číst a psát. Je také vhodné, aby se dobře vyznali v rétorice, a mohli při vynášení rozsudku perfektně zvážit argumenty před nimi vznesené. Dále by měli být trpěliví, aby se nenechali vyprovokovat výroky sporných stran k neuváženému skutku či projevu. Soudci musejí být nestranní, aby se komukoli, kdo předstoupí před soud, dostalo práva a spravedlnosti. Nikdy by svým rozhodnutím neměli způsobit újmu králi, lidu, vynést zlý rozsudek či vystavit někoho ohrožení. Měli by být neústupní, aby se neuchýlili od zákonu či pravdy. Především by měli být velmi věrní, milovat krále a chránit jeho suverenitu a vše, co mu patří. Jednají-li soudci takto, král by je měl milovat, velmi jim důvěřovat a udělovat jim velké výhody a pocty; a pokud jednají jinak, měli by být potrestáni podle provinění, jichž se dopustili. .. figure:: prilohy/24-vidal-mayor-00511401-soudce.jpg :align: center :scale: 100% [VM]_ folio 22, sedící aragónský soudce rozhoduje při +++++++++++++++++++++ Zákon 19: Adelantados +++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-19: .. el adelantado del rey **Jaké vlastnosti by měl mít královský adelantado.** Lidé se mnohdy cítí poškozeni rozsudkem královských soudců, a často se stává, že je král osobně nemůže vyslechnout a místo toho ustanoví svého zástupce, který se nazývá dvorní "adelantado", královský vrchní soudce. Jeho povinností je opravovat rozhodnutí jiných soudců. Protože je stanoven králem, aby jednal jako jeho zástupce, je nezbytné, aby pocházel z vynikajícího rodu, byl velmi věrný, inteligentní a učený a také by měl mít všechny vlastnosti výše uvedené u soudních úředníků. Protože se od něj vyžaduje, aby přezkoumával rozhodnutí ostatních soudců a zbavoval krále nepříjemností spojených s velkými soudními spory, je nanejvýš vhodné, aby měl všechny výše jmenované vlastnosti. Je-li takovým mužem, měl by ho král milovat, důvěřovat mu a udělovat mu mnohé pocty a výhody; a pokud by jednal jinak, měl by být potrestán, jak bylo uvedeno dříve. .. figure:: prilohy/19-Cantigas_de_Santa_Maria-119-1-crop-adelantado.jpg :align: center :scale: 50% [CSM]_ Cantiga 119, adelantado při hostině. +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 20: Alguazil (soudní vykonavatelé) +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-20: .. alguazil, la iustiçia en la corte del rey **Kdo je ten, jehož povinností je vykonávat rozsudky královského dvora.** Povinností soudního vykonavatele ("alguazil" arabsky, "justicia" latinsky) je zadržovat lidi a vykonávat rozsudky na rozkaz krále nebo královského soudního dvora. Je de facto podřízen královskému korouhevníkovi, protože rozsudky nad urozenými má provádět ten, ale z pověření krále či královského korouhevníka může i alguazil vykonávat rozsudky nad všemi osobami. Další z jeho povinností je zadržet ty, kteří mají být hnáni k zodpovědnosti. Na přímý rozkaz krále, jeho soudců nebo vrchního dvorního soudce vykonává mučení na těch, kteří k tomu zavdali příčinu. Mučení musí probíhat za přítomnosti jednoho soudce, který může mučeného vyslýchat a nechat zapsat jeho výpověď, aby ji poté nemohl změnit. Alguazil drží ve vazbě vězně dokud nejsou odsouzeni k trestu nebo propuštěni na svobodu. Bez soudního či králova nařízení nesmí uvěznit osoby, vyjma případů, kdy je přistihl při boji, ve kterém došlo ke zranění či ztrátě života, nebo při loupeži či krádeži. Patří totiž k jeho povinnostem ukončit rvačky a potrestat ty, kdo se do nich pouštějí, bez ohledu na přítomnost krále. Také dohlíží na to, aby si sousedé navzájem nepůsobili újmu na svých plodinách, vinicích, zahradách a jiném majetku a že lidem není násilím odebíráno žádné zboží, které přivezli k prodeji nebo k pronájmu. Navíc dohlíží na to, aby v místě králova ubytování nedocházelo k žádnému násilí, krádeži či ublížení na zdraví. Proto alguazil musí pocházet z dobrého rodu, být inteligentní, moudrý, věrný, diskrétní, rázný a umět číst, a to z důvodů, které jsme uvedli, když jsme mluvili o soudcích, ve třetím zákoně před tímto. Je-li alguazil takovým mužem, měl by ho král milovat a udělovat mu výhody a přízeň, a když se dopustí pochybení v jakékoli záležitosti související s jeho úřadem, měl by být potrestán podle provinění, jímž se provinil. .. figure:: prilohy/25-Cantigas_de_Santa_Maria-136-5-alguazil.jpg :align: center :scale: 80% [CSM]_ Cantiga 136, alguazil vykonává trest z nařízení krále +++++++++++++++++++++++++++ Zákon 21: Královští poslové +++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-21: .. los mandaderos del rey **Jaké vlastnosti by měli mít královští poslové.** Poslové jsou důležití a ctihodní úředníci, kteří ústně sdělují královu vůli, kterou král nemůže nebo si nepřeje předat písemně. Z tohoto důvodu je Aristoteles přirovnal ke královu jazyku, a to z toho důvodu, že kamkoli je pošle, jsou povinni říkat za něj to, co on říci nemůže. Přirovnával je také k oku a uchu krále, neboť kamkoli je pošle, musí vidět a slyšet, co on nevidí a neslyší. Proto by měli mít dobré postavení, být věrní, inteligentní, moudří, umět plynně hovořit, nebýt hrabiví a umět udržet tajemství. Neboť nejsou-li osobami tohoto druhu, nebudou se stydět udělat něco, co jim zkazí pověst; nebudou schopni milovat krále ani brát ohled na jeho čest či prospěch; nebudou mít ani dostatek moudrosti, aby ocenili nebo pochopili toho, kdo je posílá, ani na druhé straně toho, ke komu jdou, ani nebudou vědět, za jakým účelem jsou posláni nebo ohledně jakých záležitostí, což jsou tři věci, které by měl každý posel chápat. A nebudou-li umět mluvit, nebudou moci vysvětlit, co jim král nařídil říci, a chamtivost je přiměje přijmout něco, co zneuctí toho, kdo je poslal; což by poslové neměli dělat, ani by neměli žádat nic pro svůj vlastní prospěch, dokud nepodají zprávu o tom, pro co je jejich pán poslal, protože odměnu za svou práci by měli obdržet od něj, a ne od druhé strany, ke které jdou. Navíc, nejsou-li obdařeni mlčenlivostí, mohou proto být na překážku záležitosti, kvůli níž byli vysláni, a také se mohou ukázat jako lidé špatného úsudku a falešní vůči svému pánovi, který je vyslal. Proto je vhodné, aby poslové měli všechny dobré vlastnosti, o nichž jsme se zmínili na prvním místě, a jsou-li to osoby tohoto druhu, král by je měl milovat a důvěřovat jim a udělovat jim velké pocty a výhody. Kromě nich jsou i poslové psaných zpráv, ti však nejsou tak vysoko postavení, protože ti slouží jen jako královy nohy. Přesto musejí mít stejné kvality jako poslové ústních zpráv. Jsou-li takoví, měl by je král milovat a udělovat jim přízeň, a pokud se chovají jinak, měli by být potrestáni úměrně proviněním, jichž se během svého poslání dopustili. .. _figCorreo: .. figure:: prilohy/f-220-posel.png :align: center :scale: 100% :alt: královský posel královský posel, [CSM]_ 97e, [GMP]_ str. 227 ++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 22: Místní adelantados ++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-22: .. los adelantados que son puestos por mano del rey en las comarcas del reyno. **Jak by měli konat adelantados, dosazení králem do různých oblastí.** Slovo adelantado označuje muže pověřeného rozkazem krále vykonávat zvláštní povinnosti, a proto se úředník, pověřený správou rozsáhlého území, nazýval latinsky Praeses Provinciae. Adelantado vykonává z nařízení krále rozhodovací pravomoc nad svěřenou oblastí a všemi místními soudci (merinos), jak v krajích tak i ve městech. Aristoteles přirovnal úředníka tohoto druhu k rukám krále, které jsou na všech pozemcích jeho panství a zatýkají zločince, aby na nich vykonaly rozsudek podle zákona a napravily zneužívání a zlé skutky v místech, kde král není přítomen. Adelantado by měl velmi pečlivě střežit zemi, aby v ní nevznikly nepokoje nebo jiné zlé skutky, které by mohly způsobit škodu králi a království. Lze se k němu odvolat proti rozhodnutí obecních soudů. Tato odvolání by projednával král, kdyby byl nablízku. Měl by cestovat po své oblasti, trestat zločince, napravovat bezpráví a prosazovat právo a zjišťovat pro krále stav země. A kdykoli se stane, že je kvůli své práci nebo z jiného dobrého důvodu nucen usadit se v nějakém místě, měl by dbát na to, aby tak neučinil v její nejzanedbanější části, nýbrž na takovém místě, kde bude jeho přítomnost pro obyvatele okolí nejpřínosnější, aby je ochránil před potížemi a výdaji. Jeho sklony a vkus by totiž neměly být zohledňovány v ničem jiném než v řádném plnění povinností, které se vztahují k úřadu, do něhož byl jmenován. Neměl by mít početný doprovod, aby jeho ubytování nebylo nákladné a nezatěžovalo zemi, kterou má za úkol chránit. Král mu k doprovodu poskytne lidi znalé zákonů a místních zvyků, kteří mu budou pomáhat při souzení nejasných pří, a také úředního sekretáře. Když adelantado řeší soudní záležitosti, zhotoví sekretář písemný záznam výpovědí a rozsudků, aby nemohly být později zpochybněny. Proti rozhodnutí adelantada nebo jeho soudců se lze odvolat ke králi. V takovém případě poskytne adelantado králi všechny procesní listiny zapečetěné svou osobní pečetí. Pokud někdo adelantada urazí nebo ho vyzve na souboj, nesmí adelantado urážku ani výzvu přijmout, ale musí vyzyvatele okamžitě poslat ke králi, aby osobně rozhodl o jejich zrádném a věrolomném chování vůči královskému úředníkovi. Adelantado musí mít všechny kvality královského korouhevníka a nesmí být pyšný a odbojný, aby neumenšoval moc krále. Svou pýchou totiž lidi zastraší, takže před něj nikdo nepřijde, aby se domáhal svých práv, a je-li odbojný, získává moc pro sebe, a ne pro krále. Má-li adelantado všechny výše uvedené dobré vlastnosti, měl by ho král milovat, velmi mu důvěřovat a udělovat mu mnohé pocty a výhody; a pokud pochybí v některé z výše uvedených záležitostí, na které musí dbát z titulu svého úřadu, měl by být potrestán podle provinění, kterého se dopustil. .. figure:: prilohy/21-Carderera_Solano_Valentin-Iconografia_espanola-Tomo_Primero-pg69-don_Diego_Lopez_de_Salcedo.jpg :align: center :scale: 100% Náhrobek dona Diega López de Salcedo, 1274 n.l. Merino mayor Kastílie a adelantado mayor Álavy a Guipúzcoa. Monasterio de Santa Maria la Real de Nájera, Španělsko, překreslení stavu náhrobku v roce 1855, [CA]_ .. Merino mayor de Castilla y adelantado mayor en Álava y Guipúzcoa. http://dbe.rah.es/biografias/76900/diego-lopez-de-salcedo CSM 169d amesnador del rey +++++++++++++++++ Zákon 23: Merinos +++++++++++++++++ .. _sp2-9-23: .. los merinos mayores **Jací lidé by měli být vrchní merinos a co by měli dělat.** Merino je starobylé španělské jméno a znamená úředníka, který je pověřen výkonem spravedlnosti nad vybranou oblastí, například městem nebo částí země. Existují dvě úrovně tohoto úřadu; vyšší z nich je jmenován králem a nazývá se vrchní merino (merino mayor). Nahrazuje úřad adelantada, má stejné pravomoce a ten, kdo zastává úřad vrchního merina by měl mít i stejné kvality jako adelantado. Nižší postavení má místní "merino menor", jmenovaný na svou funkci buď adelantadem nebo vrchním merinem. Nemá obecnou pravomoc vykonávat rozsudky, provádět trest smrti, odnětí končetiny ani vězení, pouze přijímat záruky tak, jak je to v daném kraji obvyklé. Vykonávat rozsudky může jen v případě závažných porušení královského práva, například ohrožení průchodnosti cesty, opakovaného vážného lupičství, znásilnění ženy, smrti příliš důvěřivého člověka, loupeže, veřejného násilí, vlastizrádných řečí proti osobě krále nebo jeho blízkým, nebo vzpoury. Je-li dána záruka, že se bude řídit zvyklostmi země nebo rozhodnutím krále, může dále vykonat rozsudek smrti, vězení nebo ztráty údu, a to pouze na základě přímého nařízení krále. Místní merinové by měli mít dobré postavení, být inteligentní, moudří, rázní a vlastnit majetek a především by měli být věrní. Budou-li plnit všechny své povinnosti, měl by jim být král vděčný a odměnit je, ale pokud budou jednat jinak, měli by být potrestáni takovými tresty na své osobě nebo majetku, které jsou úměrné proviněním, jichž se dopustili. .. figure:: prilohy/22-Cantigas_de_Santa_Maria-013-2-merino.jpg :align: center :scale: 100% [CSM]_ Cantiga 13, merino na koni přikazuje zadržet podezřelé. ++++++++++++++++++++ Zákon 24: Admirálové ++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-24: .. el almirante, almiral, almirallo **Jaké jsou povinnosti admirála a jaké by měl mít vlastnosti.** Obdivuhodné jsou činy konané na moři, a zvláště mistrovství a umění jak přes moře cestovat loděmi, galérami a na všech ostatních druzích plavidel. Proto v dřívějších dobách dávní císaři a králové, jejichž majetky hraničily s mořem, kdykoli vybavili lodě k vedení války s nepřáteli, jmenovali nad nimi velitele, který se latinsky nazýval "dinioratus", což v kastilštině znamená velitel určený nebo pověřený ke konání podivuhodných činů, a v naší době se mu říká admirál. Jeho funkce je velmi důležitá, neboť je velitelem všech válečných lodí. Je-li jich mnoho, nazývají se flotila, je-li jich málo, nazývají se "armada". Působnost funkce admirála začíná vyplutím flotily a trvá do návratu na výchozí místo. Námořníci se k admirálovi mohou odvolat proti rozhodnutí svých kapitánů. Admirál trestá ty, kteří neuposlechli rozkaz, dezertovali, kradli, nebo mezi sebou bojovali tak, že si mohli způsobit smrt či zranění. Kapitány, kteří jsou jmenováni králem, má právo za jejich prohřešky uvěznit, aby je předvedl před krále, ale nemá právo je trestat, pokud mu to král zvlášť nenařídí. Vede účty ke všemu majetku, který získá na moři i na zemi, nechá o něm za přítomnosti všech kapitánů nebo většiny z nich sepsat seznam, aby nikdo nemohl nic ukrást nebo zatajit a tyto účty předloží králi, aby král i všichni zúčastnění mohli získat svůj spravedlivý podíl. Při návratu flotily předá králi listinný seznam všech zbraní a vybavení lodí, které zakotvily, pokud o některé nepřišel v bitvě s nepřítelem či v bouři. Je také jeho povinností nařídit všem kapitánům zakotvit jejich galéru či loď v přístavu a nechat ji hlídat tak, aby ji nebylo možno zničit či poškodit. Pravomoc admirála platí i v přístavech, kde má nárok požadovat vše týkající se námořní služby. Kapitáni a námořníci musejí poslouchat admirálovy rozkazy tak, jako by jim nařizoval sám král. Protože tedy admirálský úřad disponuje takovou mocí a ctí, je nutné, aby admirál měl všechny ty vynikající vlastnosti, které jsou vyjmenovány dále, kde se mluví o něm a o válce vedené na moři. Je-li takovou osobou, měl by ho král milovat, velmi mu důvěřovat a udělovat mu značné pocty a výhody; a pokud takovou osobou není, měl by ho postihnout stejný trest jako "adelantada". .. figure:: prilohy/23-Cantigas_de_Santa_Maria-035-1-piratsky-admiral.jpg :align: center :scale: 100% [CSM]_ Cantiga 35, stěžeň padá na hlavu pirátskému admirálovi. ++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 25: Almoxarifes (výběrčí daní) ++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-25: .. los almoxarifes **Jaké vlastnosti by měli mít královští výběrčí daní, také ti, kterým jsou svěřeny královské výnosy a výběrčí a co by měli dělat.** "Almoxarife" je arabské slovo označující člověka, jehož povinností je vybírat v zemi pro krále daně formou cla, desátku, a nájmu z krámů a dílen. Ten, komu jsou svěřeny královské výnosy, by měl být urozený, důvěryhodný, měl by vědět jak provádět výběr, jak si udržovat ve věcech pořádek, a jak zvyšovat příjmy. Měl by vyplácet plat rytířům a jiným lidem dle králova rozkazu, neumenšovat částky a nevyplácet jiné věci, než je stanoveno, leda by měl souhlas krále. Almoxarifes podávají králi nebo jeho zastupiteli roční vyúčtování všeho, co obdrželi a vydali na jeho příkaz, platby ověřené královskými listy, které dokládají, kdo vydání nařídil, a písemné potvrzení osob, které obdržely příjmy. Když tito úředníci plní své povinnosti dobře, jak je uvedeno výše, měl by jim král udělovat výhody a milosti, a chovají-li se jinak, měl by je trestat způsobem, jak je uvedeno v Sedmé části této naší knihy, která pojednává o tomto tématu. Co se týče dalších městských úředníků, například starostů, veřejných notářů, vyšetřovatelů a zaměstnanců královských provozů, věnuje se jim pozornost v jiných částech zákona. .. figure:: prilohy/csmf-224-2.jpg :align: center :scale: 40% [CSM]_ Cantiga 224-2, úplně vpravo královský výběrčí daní ++++++++++++++++++++++++ Zákon 26: Úřední přísaha ++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-26: **Jak a proč by měli královští úředníci skládat přísahu.** Královští úředníci, o nichž jsme se zmínili v zákonech této hlavy, skládají úřední přísahu vkleče před králem. Vloží své ruce do králových rukou a slíbí nejprve Bohu a poté králi, jako svému přirozenému pánu, že budou vždy dodržovat následujících sedm věcí. Za prvé, budou střežit život a bezpečí krále. Za druhé, využijí všech svých možností k ochraně cti a blaha krále. Za třetí, učiní vše pro to, aby mohli poskytnout králi nejlepší a věrnou radu, kdykoli je o to požádá. Za čtvrté, zachovají královská tajemství slovem i skutkem. Za páté, budou pečovat o majetek, který jim byl svěřen nebo který náleží jeho panstvím. Za šesté, poslechnou všechny jeho příkazy dané ústně, listinou nebo sdělené poslem. Za sedmé, každý z nich bude vykonávat povinnosti náležející jeho úřadu dobře a svědomitě a nikdy nijak neporuší tuto přísahu, i kdyby se mu vedlo dobře nebo zle, a poruší-li ji, přivolá tím na sebe hněv Boha a svého pána, kterému skládá tento slib. Po složení přísahy by měl být každý pověřen svým úřadem a měl by mu být přidělen určitý úkol, ke kterému se nejlépe hodí a odpovídá jeho úřadu. Zjistí-li král, že přísahu plní uspokojivě, měl by jim udělit mnoho poct a výhod a velmi jim důvěřovat. Zjistí-li, že jednají jinak, měl by je potrestat podle činu, doby a místa, kdy ho provedli. +++++++++++++++++++++++++ Zákon 27: Charakter dvora +++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-27: [FIXME]_ **Co je dvůr, proč se tak nazývá a k čemu by měl sloužit.** Dvůr je místo, kde se schází král, jeho vazalové a úředníci, jejichž povinností je mu denně radit a sloužit, a kde se scházejí lidé z království, aby mu vzdali čest, nebo aby dosáhli spravedlnosti či ji vykonali, nebo aby vyřídili jiné záležitosti, které jsou mu povinni sdělit. Tento název pochází z latinského slova, "cohors", což znamená sjednocení společností, neboť se tam shromažďují všichni, jejichž povinností je chránit krále a království. Má také jiný název, latinsky "curia", což znamená místo, kde se vykonává dohled nad všemi skutky v zemi, neboť tam musí být určeno, na co má každý podle svých práv a svého postavení nárok. Ve španělštině se mu říká "corte", protože tam je uložen meč spravedlnosti, kterým se trestají všechny zločiny vykonané slovy či skutky, jako například křivdy, násilí a zpupnost. Lidé, kteří tak konají, jsou drzí a domýšliví, a jejich posměšky, lži a pobuřující a marnivé řeči, způsobují, že se stávají opovrženíhodní a podlí. Dobří a vzdělaní lidé se takovým věcem vyhýbají a používají slova, která jsou správná a uvážená. Také se nazývají zdvořilí, protože zdvořilost, což jsou vynikající vlastnosti a další prospěšné poučení, lze vždy nalézt a naučit se u dvora. Z tohoto důvodu bylo ve Španělsku vždy zvykem, že vysoce postavení lidé posílali své syny na výchovu ke královským dvorům, aby se naučili zdvořilosti, byli dobře informovaní a prostí špatností a chyb a aby si osvojili dobré mravy v řeči i v jednání, aby se stali dobrými a jejich páni měli důvod udělovat jim výhody. K takovým osobám by se měl král chovat přátelsky a udělovat jim mnoho laskavostí a poct. A ty, kteří takoví nejsou, by měl vykázat ze dvora a trestat je za chyby, jichž se dopouštějí, aby se ctnostní snažili cvičit se v tom, co je dobré, aby zlí byli odrazováni od páchání nevhodných věcí a aby byl dvůr zbaven všeho zlého a byl naplněn a oplýval vším, co je dobré. +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 28: K čemu předkové přirovnávali královský dvůr +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-28: [FIXME]_ **K čemu předkové přirovnávali královský dvůr.** Dávní mudrcové přirovnávali královský dvůr k moři. Moře je dlouhé a velké, obklopuje celou zemi a je v něm mnoho druhů ryb. Také královský dvůr by měl být dostatečně velký, aby **pojal**, ubytoval a přijal kohokoli, neboť se na něm musí rozhodovat velké spory, přijímat důležité rady a udělovat cenné dary. Musí mít také obrovskou rozlohu a rozměry, aby mohl snášet různé nepříjemnosti, stížnosti a nedorozumění těch, kdo se k němu uchylují. Každý si totiž přeje, aby se záležitosti vyřizovaly podle jeho vůle a chápání; a proto je k vyřizování všech těchto záležitostí nutné, aby byl dvůr prostorný jako moře. Dvůr se podobá moři i v jiných ohledech. Za pěkného počasí lidé cestují po moři bezpečně a se vším nákladem dorazí do přístavu, který je jejich cílem. Když soud spravedlivě rozhodně žaloby, lidé se vracejí v bezpečí a radostně do svých domovů i se svým majetkem a od té doby nikdo nemůže zpochybnit jejich vlastnictví nebo se odvolat jinam. Když lidé cestují na moři a vznikne bouře a nevědí, jak se řídit nebo jak se chránit, riskují, že přijdou o život i o majetek, protože se utopí a spolknou hořkou mořskou vodu. Lidé, kteří přicházejí před soud s nerozumnými stížnostmi, prohrávají své žaloby a ztratí to, co toužili vlastnit. Někdy tam zaslouženě přijdou o život a jejich provinění je donutí pít z hořkého kalichu spravedlnosti. Proto by především král, který stojí v čele soudu, a ostatní jeho rádci a pomocníci ve věcech spravedlnosti, měli být velmi obezřetní při projednávání nespravedlivých kauz a velmi trpěliví, aby se neunáhlovali a nedali se ovlivnit košatými proslovy lidí, jejich předsudky či závistí, kterou chovají jeden vůči druhému, a kteří chtějí v protistraně vytvořit odpor ke králi a jeho rádcům, nebudou-li jednat podle jejich přání. Proto by dvořané měli být s králem jedné mysli, vždy mu radit, aby jednal co nejlépe, a neustále sledovat jeho i sebe, aby se nemýlili nebo nejednali v rozporu se zákonem. A stejně jako se námořníci v noční tmě řídí magnetickou jehlou, která má společné vlastnosti s kameny i hvězdami a ukazuje jim, kam mají plout, a to jak za špatného, tak za pěkného počasí, tak by se ti, jejichž povinností je radit králi, měli vždy řídit spravedlností, která je prostředníkem mezi Bohem a světem v každé době, aby odměnila dobré a potrestala zlé, každého podle jeho zásluh. +++++++++++++++++++++++++ Zákon 29: Královský palác +++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-29: **Co je palác a proč se mu tak říká.** Palácem se nazývá každé místo, kde se král veřejně stýká s lidmi a hovoří s nimi. To se děje třemi způsoby, buď při rozhodování sporů, při stolování, nebo při audiencích. A protože se zde lidé scházejí spíše než jinde, aby hovořili s králem, nazývá se palác, což znamená veřejné místo, a proto je vhodné, aby se zde neříkala jiná slova než ta, která jsou pravdivá, upřímná a zdvořilá. Při soudních jednáních totiž musí být pravdivá a velmi přesná, aby mohla být žaloba spravedlivě rozhodnuta. Pokud jde o zábavy u stolu, měly by být velmi zdvořilé, jak se na takové místo sluší, a v žádném případě by neměly překračovat meze slušnosti. Člověk by totiž neměl mlčet, šeptat druhému do ucha nebo naznačovat znameními, co chce říci, jako členové řeholního řádu a také by neměl mluvit hlasitě. Při takových příležitostech by se v paláci neměly probírat tajnosti, což by znamenalo zacházet do jednoho extrému, ani by neměl být místem velkého shonu, což by znamenalo zacházet do druhého extrému. Zatímco totiž lidé jedí, není třeba se hádat, vyvyšovat nebo mluvit o něčem jiném než o tom, co odpovídá dobrému a zdvořilému chování. Zapojují-li se do rozhovoru osoby přijaté jako hosté, měl by být veden bez hádek, posměšků a slovních her, leda vhodným způsobem. Debata by totiž měla být vedena tak, aby nezmenšovala rozvážnost člověka tím, že ho rozčílí, neboť to je něco, co ničí jeho sebeovládání. Měla by být vedena tak, aby se při ní zlepšilo porozumění tím, že se o věcech bude rozumně diskutovat, aby se dospělo k jejich pravdě. ++++++++++++++++++++++++++++++++ Zákon 30: Užití nadsázky v žertu ++++++++++++++++++++++++++++++++ .. _sp2-9-30: **Jak při žertování užívat nadsázku.** Schopnost zesměšňovat činy nebo předměty takové, jaké byly, jsou nebo mohou být, je velkým darem pro ty, kteří ho umějí správně používat. Vhodné provedení vyžaduje věnovat pozornost třem věcem, totiž času, místu a způsobu. Je třeba dobře zvážit, kdy je příhodná chvíle k zesměšnění předmětu, tím, že se ukáže dobrým slovem, dobrým příkladem nebo dobrým činem něco jiného, a podle toho lze provést srovnání, aby to, co je dobré, bylo pochváleno, a to, co je zlé, odsouzeno. Pozornost je třeba věnovat také výběru místa, aby ten, který zesměšňuje, cílil na takové lidi, kteří z toho budou mít prospěch. Například chce-li pokárat šetrného člověka, dá mu příkladem štědré lidi a když chce pokárat zbabělce, dá mu příkladem statečné lidi. Kromě toho je třeba dbát na to, aby byl žert vyjádřen tak zdvořilými a slušnými slovy, aby to budilo dojem, že autor žertu důkladně rozumí tomu, co říká, a také aby adresát toužil naslouchat a poučit se. Při žertování je třeba dbát na to, aby vše bylo řečeno zdvořile a aby se neodkazovalo na žádnou vlastnost adresáta žertu, nýbrž naopak. Je-li dotyčný zbabělec, je třeba mu říci, že je statečný, a je-li statečný, žertovat s ním o zbabělosti. Žertovat je třeba tak, aby adresát žertu neměl pocit, že se s ním zachází s opovržením, ale měl by být potěšen; a aby se tomu všichni včetně něj museli smát. Volba vhodného místa je také důležitá, neboť za jiných okolností by se nejednalo o žert. Proto říká staré přísloví, že není žert, když se mu člověk nesměje. Žert se má pronášet vesele, a ne s hněvem nebo smutkem. Člověk, který se umí vyhýbat pobuřujícím a nevhodným slovům a používá taková, které jsme se zmínili v tomto zákoně, se nazývá palanciano. Staří mudrci a všichni inteligentní lidé žertovali v královských palácích více než jinde; a proto těm, kteří se v tom vyznali, tam byla prokazována větší úcta než kdekoli jinde. Moudří lidé si této dovednosti cenili více, neboť ti, kdo ji ovládali, byli dříve, a ne bezdůvodně, nazýváni důstojnými kavalíry; neboť jako rozum a řeč odlišují lidi od ostatních zvířat, čím dokonaleji někdo tyto vlastnosti ovládá, tím více je člověkem. Král by měl milovat a udělovat velké výhody a pocty těm, kdo hovoří tímto způsobem a umí žertovat, a ti, kdo se o to odváží pokoušet, aniž by k tomu byli způsobilí, by měli být kromě toho, že se projevují jako troufalí a neznalí, potrestáni a vyhnáni od dvora a z paláce. .. [CA] Carderera y Solano, Valentín-Iconografía española : colección de retratos, estatuas, mausoleos y demás monumentos inéditos de reyes, reinas, grandes capitanes, escritores,etc. desde el siglo XI hasta el XVII R. 4736, Tomo Primero .. [CSM] Alfonso X: Cantigas de Santa Maria, T codex Cantigas de Santa María, de Alfonso X el Sabio, con la reproducción íntegra, a todo color, del códice "rico" T.I.1 de la biblioteca de El Escorial (Madrid) .. [GMP] MENÉNDEZ PIDAL, Gonzalo. La Espaňa del siglo XIII: leída en imágenes. Madrid: Real Academia de la Historia, 1987. ISBN 978-8460048619, str. 131-2 .. [LJ] Alfonso X: Libro de los juegos Libros del Axedrez, Dados et Tablas, de Alfonso X, el Sabio. Edición facsímil del ms. T.I.6 de la biblioteca de El Escorial (Madrid .. [VM] Vidal Mayor TODO .. .. [CSME] Alfonso X: Cantigas de Santa Maria, E codex Cantigas de Santa Maria. Biblioteca de El Escorial MS B.I.2 aggrandize - rozmnozit * kral * LJ F1R LJ F72R kral zapisovatel a 3 posluchaci? ? kaplan csm 75 a; 75b 125b 2; 128 3; 162 3-6; f49 2 (238) csm 235 korouhevník, lékař, možná i kaplan a kancléř x kancler csm 235 korouhevník, lékař, možná i kaplan a kancléř * radcove * csm 78 1,3,6 (hrabeci) * csm 97 (kralovsky) * slechta x alfonso tellez F5 1 (205) * count+countess csm 15A 4-5; x count garcia 63; x count ponce de minerva 69 4 * count symon f 59 (363) * csm 44 * notari * * tajemnici * * straze * csm 136 4 csm 169 2 stráže v aragonu csm 169 3 stráže v portugalsku csm 169 4 stráže v kastílii * lekari * x kuchar/steward csm f95 (209) alfonso x manservant x csm 7 2; x * stolnik lj f12v hrusky * cisnik lj f12v hrusky x komornik camerero * spravce csm 7 2; x x dvernik x ubytovatel aposentador * korouhevnik alferez csm 235 korouhevník nebo stráž; lékař, možná i kaplan a kancléř Rodrigo González Girón Diego López de Haro, alferez mayor, XV senor de Vizcaya, 1214, Carderera Tomo Primero p 42 * mayordomo f 10 1 (292 - 6) mayordomo kostela v Seville s tonzurou, kloboucek ma na hlave zlatnik maestro Jorge Juan García de Villamayor https://es.wikipedia.org/wiki/Mayordomo_mayor_del_rey * soudcove csm 119 * adelantados csm 119 1 * alguazil csm 136 5 https://es.wikipedia.org/wiki/Alguacil_del_rey V roce 1329 byl plat královského alguazila 18.000 maravedís. * poslove csm 64 2 * adelantados * csm 119 1 https://es.wikipedia.org/wiki/Adelantado * merinos * csm 13 2,3,5 https://es.wikipedia.org/wiki/Merino_mayor * admiralove csm 35b 1; 95b 1 * almoxarifes f 3 (224) # mayor and wife csm 191 1-5 - kastelan, ne starosta csm 235 korouhevník, lékař, možná i kaplan a kancléř furrier csm 199 ~/project/spanelsko/books/alfonso-x-siete-partidas/en/alfonso-x-las-siete-partidas-volume-2-medieval-government-the-world-of-kings-and-warriors.txt # # vim:lbr:spell spelllang=cs