.. Za dávných časů byl ustanoven zvyk, že když velcí mužové konají skutky, zvláště válečné, nesou na sobě všeobecně známé znaky. Je vhodné, aby jim oblečení zvyšovalo autoritu, protože se vystavují se vážnému nebezpečí a také proto, že musí vydávat rozkazy hlasem či skrze důstojníky, ale také pomocí znaků. SP 2-23-12 Existuje mnoho druhů těchto znaků. Někteří si umístí symbol na svou zbroj a na zbroj svého koně, aby je bylo možno poznat. Jiní si znaky vloží na přilbici nebo klenot, aby byli snáze rozeznatelní ve velikém chaosu bitvy. Ale hlavní a nejznámější znaky se umísťují na prapory či pennony, a to ze dvou důvodů. Aby rytíři lépe bránili své pány, a zadruhé, aby se snáze zjistilo, kdo se choval dobře nebo špatně. Čtvercová korouhev je znak, ze kterého nebyly odstraněny žádné kusy po krajích. Nikdo nemá právo nést čtvercovou korouhev, kromě císaře či krále. Dokud není korouhev nijak rozdělena, zůstávají jejich království také celistvé. SP 2-23-13 Jiné znaky jsou také obdélníkové, ale jejich rohy jsou na konci ustřiženy. Těm se říká velitelská standarta a mohou je nést jen velitelé na základě autority, která jim byla udělena. Neměl by je nést nikdo, kdo nemá za vazaly alespoň sto rytířů. Představení měst mají také nárok je nést, aby lidé poslouchali jejich rozkazy, protože nemají jiného velitele, kromě hlavního pána, kterým je král nebo někdo jím určený. Nárok nést tento prapor mají také členové rytířských náboženských řádů, kteří mají velitele, které musejí poslouchat podle zákonů svého řádu. Protože ve věcech světských nemají žádný oddělený majetek, nemají nárok nosit jiný prapor než ten, který reprezentuje celý jejich řád. SP 2-23-14 Ubytovatelské pennony se říká těm, které jsou rovné u tyče a ostré na špici. V armádě je nesou ti, kteří jdou napřed hledat ubytování pro jednotky a podle nich pozná každá společnost, kde se utábořit. Prapory tohoto typu patří představeným rytířských řádů nebo, v nepřítomnosti představených, řádovým velitelům. Nárok je nosit mají také velitelé padesáti až sta rytířů. Velitelé padesáti až deseti nesou jiný druh obdélníkového praporu, který je delší než širší, jde podél třetiny délky tyče a nemá ustřižené rohy. Tomu se někde říká korouhev či vlajka. Jiný typ praporu, který je úzký a dlouhý a rozdělený na dvě části, nesou hlavní úředníci krále, aby muži poznali, jaké má každý z nich místo u dvora, jak mají pochodovat a kde se utábořit v armádě. Ti, kteří velí dvěma až pěti rytířům, nosí stejný prapor, jen menší než ten, který nosí úředníci. Velitelé armád a plenících oddílů, zvaní adalides, mají také právo nést prapor velitele, pokud jim ho král udělí, ale jinak ne. Nejsou totiž pánové daného počtu služebnictva, což by je jinak opravňovalo k nošení praporu a pokud ano, tak je to pouze náhodou, protože někdy mají větší počet mužstva a jindy menší. Vrchní admirál má právo na své galéře vyvěsit královskou korouhev a na zádi velitelský prapor se symbolem zobrazujícím jeho znak, a menší pennony vyvěšené na jeho galéře mohou také zobrazovat jeho znak, aby ostatní lodě, kterým velí, mohly rozeznat jeho galéru. Není povoleno vyvěsit žádnou jinou standartu na žádné jiné lodi, s výjimkou té, na které cestuje král nebo šlechtice, kterého pověřil vládou nad loďstvem. Kapitán každé galéry má nárok vyvěsit na ní pennon se svým erbem, aby mohl velet svým mužům a aby vešlo ve známost, zda plní svou povinnost dobře nebo špatně. SP 2-23-15 Výše uvedené osoby mají právo nosit prapor veřejně ve vojsku nebo ve válečném stavu. Za žádných okolností nesmí prapor vztyčit proti králi, jinak bude souzen za zradu. Nikdo s výjimkou krále nemá svolení nosit nepřetržitě prapor. SP 2-23-16 Formace je třeba s vojáky drilovat. Jména formací pocházely od dávných mudrců specializujících se na studium války a vztahovaly se na různé části armády vzhledem k tomu, jak stály proti nepříteli. Jednotka je označení většího i menšího množství mužů, kteří cvičí spolu. Formace "roztažená řada" je volná čtvercová formace podobná postavení figurek ve hře dáma. Muži v řadě stojí od sebe na délku natažené paže, následující řady vyplňují mezery v předcházejících řadách. Mezery mezi muži v přední řadě může zadní řada využít k vystřídání přední řady. Formace vytváří iluzi, že je v ní více bojovníků než ve skutečnosti. Roztažené řady se používají k obklíčení nepřítele uprostřed, aby se na něj dalo útočit ze všech stran. Zaoblený čtverec zvaný "mlýnský kámen", poskytuje kruhovou obranu proti obklíčení. Velmi těsná formace "klín" slouží k rozdělení mnoha vrstev silných nepřátelských řad a zrušení jejich pořádku tak, aby šlo rozdrobené menší kusy nepřátelských řad snáze zničit. Takto lze přemoci i velkou přesilu. Na špičku klínu se postaví 3 rytíři a každá další řada má dvojnásobek mužů - 6, 12, 24, atd. Při nedostatku vojáků špička klínu začíná jedním rytíř Formace "zeď" je těsná čtvercová formace k obraně armádního proviantu střeženého uprostřed "zdi", zatímco zbytek vojska vede bitvu. Formace "dvůr" slouží k ochraně krále. Tři vrstvy hluboká formace pěšáků se postaví těsně za sebe a svážou si k sobě nohy, aby nemohli utéci. Paty kopí opřou o zemi hrotem k nepříteli a na dosah si odloží kamení, šipky a kuše nebo luky k vedení boje na dálku. Formace slouží k tomu, aby se k pánovi nepřítel nemohl dostat, ani mu ublížit, i kdyby porazil jeho vojsko v boji. Je-li pánovo vojsko poraženo, mohou se zbytky vojska uchýlit do bezpečí dvora a přežít. Tato obrana slouží k zachování cti pána, který zde může setrvat, i když je jeho vojsko poraženo, nemusí utíkat a může nepříteli dát najevo, že mu na něm nezáleží. Formace "citera" byla vynalezena proto, aby zabránila nepříteli útokem z boku oddělit řady, které jsou příliš daleko od sebe. Jsou-li řady spojeny, citera umožňuje rychlý přesun jednotek z křídel tak, aby mohly udeřit na nepřítele z boku nebo zezadu. Rozdělení a postavení jednotek v citeře bylo vynalezeno za účelem rozptýlení armády a také k provedení úderu na rozptýlené vojáky Rozdělení jednotek do formací bylo vynalezeno k rozptýlení (nepřátelské) armády a také k provedení úderu zezadu na ty, kteří jsou rozptýlení. Velitelé by měli důvěrně znát všechny formace, aby je mohli zformovat a použít kdykoli je zapotřebí a také jak tyto formace uvést v chaos, když do nich své jednotky poskládá nepřítel. SP 2-23-24 Zmíněny byly vojenské stroje k demolici věží či zdí a umožňující proniknout na věže a zdi silou: dřevěné pohyblivé hrady, dobývací štíty a beranidla, kryty pro kušiníky, aby mohli z bezpečí ostřelovat obléhanéé, techniku k dolování a vytváření krytých zákopů k demolici zdí, krumpáče, motyky, rýče, velká a malá páčidla k podkopání a stržení věží a zdí. [ [C4]_, SP 2-23-24] SP 2-23-25 K obléhání patřili také zkušení inženýři, kteří dokázali odvést vodu ze studní trubkami nebo pomocí kanálů odvést vodu z pramenů a řek.