Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
|
cs:articles:vlada-ferdinanda-iv [2020/03/16 13:34] Vít Hrachový vytvořeno |
cs:articles:vlada-ferdinanda-iv [2020/03/16 15:47] (aktuální) Vít Hrachový |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | Vláda Ferdinanda IV - Kastílie v letech 1301-1312 | + | ===== Vláda Ferdinanda IV - Kastílie v letech 1301-1312 |
| + | |||
| + | {{ wiki: | ||
| Politická situace se po letech nepevné vlády královny vdovy měnila ze dne na den a pro mladého krále Ferdinanda bylo složité se v ní vyznat. Prakticky každý den se děly pokusy o palácové převraty, o sesazení krále, spiknutí proti králi, rozdělení království mezi místní prince, oligarchy a sousední mocnosti, paktování s Granadou a Marokem. Úkladné vraždy byly běžnou součástí vysoké politiky. Nejlépe se v každodenní situaci orientovala královna vdova Marie, která měla dobrou zpravodajskou službu, a většinu z problémů osobně vyřešila dříve, než stihly vážně ohrozit krále. | Politická situace se po letech nepevné vlády královny vdovy měnila ze dne na den a pro mladého krále Ferdinanda bylo složité se v ní vyznat. Prakticky každý den se děly pokusy o palácové převraty, o sesazení krále, spiknutí proti králi, rozdělení království mezi místní prince, oligarchy a sousední mocnosti, paktování s Granadou a Marokem. Úkladné vraždy byly běžnou součástí vysoké politiky. Nejlépe se v každodenní situaci orientovala královna vdova Marie, která měla dobrou zpravodajskou službu, a většinu z problémů osobně vyřešila dříve, než stihly vážně ohrozit krále. | ||
| Král často před odpovědností utíkal, miloval hony na divokou zvěř, přejídal se a opíjel. | Král často před odpovědností utíkal, miloval hony na divokou zvěř, přejídal se a opíjel. | ||
| + | |||
| + | {{wiki: | ||
| Neměl šťastnou ruku při výběru rádců a obklopil se lidmi, především svým prastrýcem Enriquem a Juanem Núňez II de Lara, kteří ho promyšlenými intrikami oddělili od matky. Navedli ho, aby zabil nebo nechal vyhnat své nejloajálnější poddané, a pak ho vedli k tak protichůdným akcím, že se proti němu celá země několikrát vzbouřila. Královna vdova Marie tyto problémy pomáhala vyřešit a synovi se snažila neformálně domluvit, ale respektovala ho jako vládce a nechávala mu volnou ruku. | Neměl šťastnou ruku při výběru rádců a obklopil se lidmi, především svým prastrýcem Enriquem a Juanem Núňez II de Lara, kteří ho promyšlenými intrikami oddělili od matky. Navedli ho, aby zabil nebo nechal vyhnat své nejloajálnější poddané, a pak ho vedli k tak protichůdným akcím, že se proti němu celá země několikrát vzbouřila. Královna vdova Marie tyto problémy pomáhala vyřešit a synovi se snažila neformálně domluvit, ale respektovala ho jako vládce a nechávala mu volnou ruku. | ||
| Řádek 12: | Řádek 16: | ||
| V letech 1305-1307 vznikl mezi králem a rody Lara a Haro trojstranný vojenský konflikt o vládu nad Biskajskem. V roce 1307 obdržel král od papeže Klementa V nařízení, | V letech 1305-1307 vznikl mezi králem a rody Lara a Haro trojstranný vojenský konflikt o vládu nad Biskajskem. V roce 1307 obdržel král od papeže Klementa V nařízení, | ||
| + | |||
| + | {{wiki: | ||
| V roce 1308 se král rozhodl použít osvědčené řešení vnitropolitických problémů obnovením reconquisty proti Granadě a uzavřel dohodu o válečné spolupráci s králem Aragonu o útoku na města Algeciras, Gibraltar a Almería. Papež k vedení války v roce 1309 vydal bulu a rozhodl, že církevní desátky vybrané v obou královstvích po dobu tří let budou užity k financování výpravy. Urozenci proti obléhání měst protestovali a raději by vedli válku formou plenících nájezdů, které pro ně znamenaly jak rychlejší kořist tak i menší výdaje. | V roce 1308 se král rozhodl použít osvědčené řešení vnitropolitických problémů obnovením reconquisty proti Granadě a uzavřel dohodu o válečné spolupráci s králem Aragonu o útoku na města Algeciras, Gibraltar a Almería. Papež k vedení války v roce 1309 vydal bulu a rozhodl, že církevní desátky vybrané v obou královstvích po dobu tří let budou užity k financování výpravy. Urozenci proti obléhání měst protestovali a raději by vedli válku formou plenících nájezdů, které pro ně znamenaly jak rychlejší kořist tak i menší výdaje. | ||
| Řádek 18: | Řádek 24: | ||
| Koncem roku se Ferdinand dohodl s králi Portugalska a Aragonu na dalším tažení proti Granadě. Ferdinand ale za záhadných okolností v září 1312 ve věku 26 let umírá. Nechává po sobě vdovu, portugalskou princeznu Konstancii, ročního syna – a Marii de Molina, aby bojovala o regentství nad vnukem v mnohem složitější politické situaci než po smrti Sancha IV. | Koncem roku se Ferdinand dohodl s králi Portugalska a Aragonu na dalším tažení proti Granadě. Ferdinand ale za záhadných okolností v září 1312 ve věku 26 let umírá. Nechává po sobě vdovu, portugalskou princeznu Konstancii, ročního syna – a Marii de Molina, aby bojovala o regentství nad vnukem v mnohem složitější politické situaci než po smrti Sancha IV. | ||
| + | |||
| + | {{wiki: | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||